📊 Kationty ve vodě a odpadních vodách — iontová chromatografie (IC)

Fyzikální chemie PN-EN ISO 14911

Ve zkratce

Stanovení rozpuštěných kationtů lithia, sodíku, amonia, draslíku, manganu, vápníku, hořčíku, stroncia a barya ve vodě a odpadních vodách iontovou chromatografií s konduktometrickou detekcí podle PN-EN ISO 14911. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 14911:2002; Typické pracovní rozsahy (smyčka 10 µl): Li 0,01–1; Na, NH₄, K 0,1–10; Mn, Ca, Mg, Sr 0,5–50; Ba 1–100 mg/l; nižší koncentrace — smyčka 100 µl (tab. 1). Postup zahrnuje 7 kroků; oblasti použití: Voda, např. určená k lidské spotřebě a povrchová, a odpadní vody — lithium, sodík, amonium, draslík, mangan, vápník, hořčík, stroncium a baryum; vhodnost pro odpadní vody se ověřuje v každém případě (kap. 1), Odpadní vody — jedna z referenčních metodik amoniakálního dusíku, barya, draslíku a sodíku (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 6, 10, 48, 55), Monitoring povrchových a podzemních vod — vápník, hořčík, amoniakální dusík (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8 bod 3.3.6, 3.3.7, 3.5.1).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 14911:2002
  • Kategorie: Fyzikální chemie
  • Kroky postupu: 7
  • Kationty: Li⁺, Na⁺, NH₄⁺, K⁺, Mn²⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, Sr²⁺, Ba²⁺ (kap. 1)
  • Typické pracovní rozsahy (smyčka 10 µl): Li 0,01–1; Na, NH₄, K 0,1–10; Mn, Ca, Mg, Sr 0,5–50; Ba 1–100 mg/l; nižší koncentrace — smyčka 100 µl (tab. 1)
  • Detekce: konduktometrická se supresí nebo bez ní; teplota komory detektoru stabilní v mezích ± 0,1 °C (kap. 4, 5)

Přehled

STAV (k 03.11.2026). PN-EN ISO 14911:2002 — polská verze, zveřejněná 21.03.2002, zavádí EN ISO 14911:1999 a ISO 14911:1998 [IDT]; karta PKN nemá poznámku o zrušení. ISO 14911:1998 (první vydání) má v katalogu ISO stádium „potvrzena po přezkoumání“ (90.93). Norma se týká výhradně kationtů — rozpuštěné anionty (bromidy, chloridy, fluoridy, dusičnany, dusitany, fosforečnany, sírany) se stanovují podle PN-EN ISO 10304-1 (samostatná metoda ve Znalostní bázi) a bromičnany podle PN-EN ISO 15061.

ROZSAH (kap. 1, tab. 1). Rozpuštěné kationty Li⁺, Na⁺, NH₄⁺, K⁺, Mn²⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, Sr²⁺ a Ba²⁺ ve vodě (např. určené k lidské spotřebě, povrchové) a v odpadních vodách; vhodnost pro odpadní vody se ověřuje v každém případě. Typické pracovní rozsahy při smyčce 10 µl: lithium 0,01–1 mg/l; sodík, amonium a draslík 0,1–10 mg/l; mangan, vápník, hořčík a stroncium 0,5–50 mg/l; baryum 1–100 mg/l. Rozsah omezuje iontovýměnná kapacita separační kolony — vzorek se v případě potřeby ředí a pro nižší koncentrace se používá smyčka 100 µl.

PRINCIP (kap. 4). Kationty se dělí kapalinovou chromatografií na katexu s nízkou kapacitou; mobilní fází jsou obvykle vodné roztoky jedno- a dvojsytných kyselin. Detekují se konduktometricky: detektor se často spojuje se supresorem (např. anexem), který snižuje vodivost eluentu a převádí rozdělené kationty na odpovídající zásady; bez suprese se přímo za kolonou měří rozdíl ekvivalentních vodivostí iontů — má být co největší a teplota komory detektoru stabilní v mezích ± 0,1 °C. Koncentrace se stanoví z kalibrace celého postupu, ve zvláštních případech metodou standardního přídavku.

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY (kap. 5 a 8). Rozlišení každé dvojice píků nejméně R = 1,3 a rušivé kationty nesmějí ovlivňovat stanovované při koncentracích 0,1 mg/l Li⁺, 1 mg/l Na⁺ a NH₄⁺, 2 mg/l K⁺, Mn²⁺, Ca²⁺ a Mg²⁺, 5 mg/l Sr²⁺ a 10 mg/l Ba²⁺. Konduktometrická detekce se supresorem nebo bez něj; kalibrace v lineárním (ISO 8466-1) nebo kvadratickém (ISO 8466-2) pracovním rozsahu; kontrola platnosti kalibrační funkce, v případě potřeby opakovaná stanovení.

RUŠIVÉ VLIVY (kap. 3). Organické sloučeniny, např. aminokyseliny a alifatické aminy, mohou stanovení rušit. Bez silného komplexotvorného činidla v mobilní fázi (např. kyseliny pyridin-2,6-dikarboxylové, PDA) a bez suprese mohou nastat křížové interference od jiných kationtů (Zn²⁺, Ni²⁺, Cd²⁺); křížová citlivost (např. od manganu) závisí na selektivitě kolony — nelze-li požadavky z kap. 8 splnit, vzorek se ředí. Při velkých rozdílech koncentrací se vzájemně ruší stanovení NH₄⁺ a Na⁺. Nerozpuštěné látky a organické sloučeniny (minerální oleje, detergenty, huminové kyseliny), které zkracují životnost kolony, se ze vzorku odstraní.

ELUENTY A ROZTOKY (kap. 6). Voda s vodivostí pod 0,01 mS/m, bez částic větších než 0,45 µm. Složení eluentu se volí podle návodu výrobce kolony; norma uvádí příklady — se supresí: kyselina chlorovodíková 0,04 mol/l s hydrochloridem kyseliny DL-2,3-diaminopropionové (DAP) 0,004 mol/l (uchovávání při 4–6 °C, obnova každých 7 dní) nebo kyselina methansulfonová 0,02 mol/l (každé 3 dny); bez suprese: kyseliny dusičná, vinná, šťavelová v koncentraci obvykle 0,001–0,01 mol/l, např. kyselina vinná 0,004 mol/l s PDA 0,001 mol/l (pH 2,8) nebo kyselina dusičná 0,02 mol/l (obě obnovované každé 3 dny). Eluenty se odplyňují a uchovávají ve tmě. Zásobní roztoky 1000 mg/l každého kationtu se připravují z dusičnanů (amonium — z chloridu amonného) s přídavkem kyseliny dusičné v polyethylenových baňkách; jsou stálé 6 měsíců při 4–6 °C a pro mangan, vápník a hořčík se stanovuje titr (ISO 6333, ISO 7980 nebo ISO 6058 a ISO 6059). Z nich se připraví směsný standardní roztok (stálý týden při 2–6 °C) a v den použití 5–10 kalibračních roztoků.

PŘEDPISY. Odpadní vody: PN-EN ISO 14911 je jednou z referenčních metodik pro amoniakální dusík, baryum, draslík a sodík (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 6, 10, 48 a 55). Monitoring útvarů povrchových a podzemních vod: metodika pro vápník, hořčík a amoniakální dusík (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8 bod 3.3.6, 3.3.7 a 3.5.1). Voda určená k lidské spotřebě: parametrické hodnoty mj. amonného iontu 0,50 mg/l a sodíku 200 mg/l (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část C); nařízení metodu neuvádí.

DRUHÝ ZDROJ. Učebnice „Chemia wody“ (Chemie vody; Technická univerzita ve Vratislavi 2024, kap. 4.17.1) popisuje stanovení lithia, sodíku, draslíku, amonia, vápníku a hořčíku ve vodách a odpadních vodách podle PN-EN ISO 14911: vzorky v nádobách nemytých kyselinami ani alkalickými detergenty, filtrace přes membránový filtr 0,45 µm s vylitím prvního podílu filtrátu, uchovávání při 4–6 °C, kalibrace hotovými standardními roztoky.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Veřejně dostupný text normy končí kapitolou 8 (požadavky na separační kolonu). Úprava vzorku (kap. 9), postup (kap. 10), výpočet výsledku a údaje o preciznosti jsou mimo něj — proto neuvádíme objem vzorku, retenční časy, meze detekce ani údaje o preciznosti.

Princip metody

Kationty se dělí kapalinovou chromatografií na katexu s nízkou kapacitou a mobilní fází jsou obvykle vodné roztoky jedno- a dvojsytných kyselin. Rozdělené kationty měří konduktometrický detektor — se supresorem, který snižuje vodivost eluentu a převádí kationty na odpovídající zásady, nebo bez suprese, kdy se za kolonou měří rozdíl ekvivalentních vodivostí iontů. Koncentrace se stanoví z kalibrace celého postupu, ve zvláštních případech metodou standardního přídavku.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
KationtyLi⁺, Na⁺, NH₄⁺, K⁺, Mn²⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, Sr²⁺, Ba²⁺ (kap. 1)
Typické pracovní rozsahy (smyčka 10 µl)Li 0,01–1; Na, NH₄, K 0,1–10; Mn, Ca, Mg, Sr 0,5–50; Ba 1–100 mg/l; nižší koncentrace — smyčka 100 µl (tab. 1)
Detekcekonduktometrická se supresí nebo bez ní; teplota komory detektoru stabilní v mezích ± 0,1 °C (kap. 4, 5)
RozlišeníR ≥ 1,3 pro každou dvojici píků (kap. 5, 8)
Kalibrace5–10 roztoků připravených v den použití; ISO 8466-1 nebo ISO 8466-2; standardní přídavek ve zvláštních případech (kap. 4, 5, 6.19)
Voda pro činidlavodivost pod 0,01 mS/m, bez částic větších než 0,45 µm (kap. 6)

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 14911:2002
Název (PL)
Jakość wody — Oznaczanie Li⁺, Na⁺, NH₄⁺, K⁺, Mn²⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, Sr²⁺ i Ba²⁺ za pomocą chromatografii jonowej — Metoda dla wód i ścieków
Název (EN)
Water quality — Determination of dissolved Li⁺, Na⁺, NH₄⁺, K⁺, Mn²⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, Sr²⁺ and Ba²⁺ using ion chromatography — Method for water and waste water

Postup krok za krokem

  1. Odběr a úprava vzorku

    Vzorek odeberte podle ISO 5667-1, ISO 5667-2 a ISO 5667-3 (normativní odkazy); nerozpuštěné látky a organické sloučeniny ze vzorku odstraňte, protože zkracují životnost kolony (3.5) — podrobnosti v kap. 9, která je mimo dostupný text.

  2. Eluent

    Eluent zvolte podle kolony a detektoru a návodu výrobce kolony — se supresí např. kyselina methansulfonová 0,02 mol/l, bez suprese např. kyselina dusičná 0,02 mol/l; odplyňte jej, chraňte před opětovným pohlcováním plynů a uchovávejte ve tmě (6.16).

  3. Standardní roztoky

    Ze zásobních roztoků 1000 mg/l připravte směsný standardní roztok (tab. 3) a z něj v den použití 5–10 kalibračních roztoků v polyethylenových baňkách 100 ml s 0,1 ml kyseliny dusičné 1 mol/l (6.18, 6.19).

  4. Kalibrace

    Stanovte lineární (ISO 8466-1) nebo kvadratický (ISO 8466-2) pracovní rozsah; ve zvláštních případech použijte metodu standardního přídavku (kap. 4, 5).

  5. Ověření kolony

    Rozlišení každé dvojice píků musí činit nejméně 1,3 a rušivé kationty nesmějí ovlivňovat stanovované při koncentracích z kap. 8; nejsou-li požadavky splněny, vzorek zřeďte (3.3, kap. 8).

  6. Měření

    Vzorek nadávkujte dávkovací smyčkou (např. 10 µl, pro nižší koncentrace 100 µl), změřte vodivost a koncentrace odečtěte z kalibrační funkce celého postupu (kap. 1, 4).

  7. Kontrola kvality

    Ověřujte platnost kalibrační funkce; v případě potřeby proveďte opakovaná stanovení (kap. 5).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Iontový chromatografzásobník eluentu, čerpadlo pro HPLC, dávkovač se smyčkou (např. 10 µl), zapisovač (7.1 a–c, g)—
Předkolona a separační kolonapředkolona např. se stejnou náplní jako separační kolona nebo s makroporézním polymerem; separační kolona splňující požadavky kap. 8 (7.1 d–e)—
Konduktometrický detektorse supresorem nebo bez něj (7.1 f)—
Kartridže s nepolární fázípro úpravu vzorku, např. s polyvinylpyrrolidonem (7.1 h)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Voda—vodivost pod 0,01 mS/m, bez částic větších než 0,45 µm (kap. 6)
Kyselina methansulfonová75-75-2nejméně 99 %; příkladný eluent se supresí — 0,02 mol/l (1,3 ml na 1000 ml), obnovovaný každé 3 dny (6.3, 6.16.1.2)
Kyselina chlorovodíková a hydrochlorid kyseliny DL-2,3-diaminopropionové (DAP)—příkladný eluent se supresí — 0,04 mol/l HCl a 0,004 mol/l DAP (5,2 ml kyseliny chlorovodíkové 7,7 mol/l a 0,562 g DAP na 1000 ml), uchovávaný při 4–6 °C, obnovovaný každých 7 dní (6.1, 6.2, 6.16.1.1)
Kyselina vinná a kyselina pyridin-2,6-dikarboxylová (PDA)499-83-2příkladný eluent bez suprese — 0,004 mol/l kyseliny vinné a 0,001 mol/l PDA, pH 2,8, z koncentrátu stálého měsíc při 4–6 °C; obnovovaný každé 3 dny (6.4, 6.5, 6.16.2.1)
Kyselina dusičná 1 mol/l—příkladný eluent bez suprese — 0,02 mol/l (obnovovaný každé 3 dny); přísada do zásobních a standardních roztoků a slepého pokusu (6.6, 6.16.2.2, 6.17–6.20)
Soli pro zásobní roztoky—dusičnany lithia, sodíku, draslíku, manganu, vápníku, hořčíku, stroncia a barya a chlorid amonný — roztoky 1000 mg/l každého kationtu v polyethylenových baňkách, stálé 6 měsíců při 4–6 °C; pro Mn, Ca a Mg se stanovuje titr (6.7–6.15, 6.17, tab. 2)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 14911:2002 — „Water quality — Determination of dissolved Li⁺, Na⁺, NH₄⁺, K⁺, Mn²⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, Sr²⁺ and Ba²⁺ using ion chromatography — Method for water and waste water“.

Jak tato metoda funguje?

Kationty se dělí kapalinovou chromatografií na katexu s nízkou kapacitou a mobilní fází jsou obvykle vodné roztoky jedno- a dvojsytných kyselin. Rozdělené kationty měří konduktometrický detektor — se supresorem, který snižuje vodivost eluentu a převádí kationty na odpovídající zásady, nebo bez suprese, kdy se za kolonou měří rozdíl ekvivalentních vodivostí iontů.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Kationty: Li⁺, Na⁺, NH₄⁺, K⁺, Mn²⁺, Ca²⁺, Mg²⁺, Sr²⁺, Ba²⁺ (kap. 1); Typické pracovní rozsahy (smyčka 10 µl): Li 0,01–1; Na, NH₄, K 0,1–10; Mn, Ca, Mg, Sr 0,5–50; Ba 1–100 mg/l; nižší koncentrace — smyčka 100 µl (tab. 1); Detekce: konduktometrická se supresí nebo bez ní; teplota komory detektoru stabilní v mezích ± 0,1 °C (kap. 4, 5); Rozlišení: R ≥ 1,3 pro každou dvojici píků (kap. 5, 8).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 7 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Iontový chromatograf, Předkolona a separační kolona, Konduktometrický detektor, Kartridže s nepolární fází.

Kde se tato zkouška používá?

Voda, např. určená k lidské spotřebě a povrchová, a odpadní vody — lithium, sodík, amonium, draslík, mangan, vápník, hořčík, stroncium a baryum; vhodnost pro odpadní vody se ověřuje v každém případě (kap. 1); Odpadní vody — jedna z referenčních metodik amoniakálního dusíku, barya, draslíku a sodíku (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12 poř. č. 6, 10, 48, 55); Monitoring povrchových a podzemních vod — vápník, hořčík, amoniakální dusík (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8 bod 3.3.6, 3.3.7, 3.5.1); Voda určená k lidské spotřebě — mj. amonný iont (0,50 mg/l) a sodík (200 mg/l) (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část C).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Kyselina chlorovodíková 7,7 mol/l, kyselina methansulfonová a kyselina dusičná používané pro eluenty se připravují podle bezpečnostních listů.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 14911.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí