⚗️ BSK5 v neředěných vzorcích — měření rozpuštěného kyslíku před 5denní inkubací při 20 °C a po ní (kyslíková sonda)
Ve zkratce
Vzorek vody se bez ředění temperuje na 20 °C, v případě potřeby provzdušní, zcela se jím naplní inkubační lahve a ty se inkubují ve tmě při teplotě (20 ± 1) °C po dobu 5 nebo 7 dní. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 1899-2:2002 (EN 1899-2:1998; ISO 5815:1989 MOD); Rozsah: 0,5–6 mg/l kyslíku; mez stanovitelnosti D_L podle vzorce (1). Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Vody s BSK od 0,5 do 6 mg/l kyslíku — vzorky bez ředění (rozsah normy, kap. 1); mezilaboratorní zkouška normy zahrnovala povrchové vody (kap. 9), Odpadní vody — referenční metoda BSK5 podle Dz.U. 2019 pol. 1311 (příl. č. 12 poř. č. 12, vedle PN-EN 1899-1), Monitoring útvarů povrchových a podzemních vod — ukazatel 3.2.2 (BSK5 a BSK5+2) podle Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8.
Na první pohled
- Norma: PN-EN 1899-2:2002 (EN 1899-2:1998; ISO 5815:1989 MOD)
- Kategorie: Fyzikální chemie
- Kroky postupu: 8
- Rozsah: 0,5–6 mg/l kyslíku; mez stanovitelnosti D_L podle vzorce (1)
- Inkubace: (20 ± 1) °C, ve tmě, n = 5 nebo 7 dní ± 4 h; lahve zcela naplněné a uzavřené
- Lahve: skleněné lahve na BSK se skleněnými zátkami, např. 250–300 ml nebo 100–125 ml, nejlépe s rovnými rameny (5.1)
Přehled
STAV (k 09.11.2026). PN-EN 1899-2:2002 — polská verze, zveřejněná 16-12-2002 (nahradila anglickou verzi PN-EN 1899-2:2002), zavádí EN 1899-2:1998 [IDT] a ISO 5815:1989 [MOD]; karta PKN nemá poznámku o zrušení ani o nahrazení, v Polsku je tedy norma platná. V katalogu iTeh má EN 1899-2:1998 status „Published“ (stadium 90.93 — potvrzena při revizi 30.04.2013), ale ve vazbách je vedena jako nahrazená normou EN ISO 5815-1:2019 a slovinská SIST EN 1899-2:2000 byla zrušena 23.10.2019 — stav normy v CEN je tam nejednoznačný. Část 1 (PN-EN 1899-1:2002, metoda ředění a očkování s přídavkem allylthiomočoviny) byla zrušena 19-12-2019 a nahrazena PN-EN ISO 5815-1:2019-12 (anglická verze). Podle úvodu ISO 5815-1:2019 je ekvivalentem ISO pro neředěné vzorky s BSK od 0,5 do 6 mg/l ISO 5815-2.
Norma (kap. 1) se týká stanovení biochemické spotřeby kyslíku ve vzorcích vod bez ředění a platí pro všechny vody s BSK ne nižší než mez stanovitelnosti 0,5 mg/l kyslíku a nepřesahující 6 mg/l kyslíku; mez stanovitelnosti D_L se vypočítá podle vzorce (1) ze směrodatné odchylky v sérii, Studentova kritéria t a počtu slepých stanovení. BSKn je hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku spotřebovaného za stanovených podmínek na biochemickou oxidaci organických a/nebo anorganických látek ve vodě a n — doba inkubace, rovná 5 nebo 7 dnům (kap. 3). Podle úvodu normy dává 7denní inkubace obvykle vyšší výsledky než 5denní a modifikovanou 7denní inkubaci popisuje normativní příloha A. Výsledek je souhrnem biochemických a chemických reakcí a nemá jednoznačný charakter výsledku jednoho chemického procesu, umožňuje však posoudit jakost vod. Látky toxické pro mikroorganismy (např. baktericidy, toxické kovy, volný chlor) inhibují biochemickou oxidaci a řasy nebo nitrifikační mikroorganismy mohou výsledek zvyšovat — pak se použije modifikace metody podle přílohy B (očkování, přídavek solí, inhibice nitrifikace allylthiomočovinou ATU, neutralizace, homogenizace a/nebo filtrace) nebo metoda z části 1. Norma požaduje, aby zkoušky prováděl náležitě kvalifikovaný personál.
Preciznost (kap. 9): v mezilaboratorní zkoušce 46:1992 (76 laboratoří z devíti zemí, stabilizované a přírodní povrchové vody) činila směrodatná odchylka opakovatelnosti od 0,10 do 0,29 mg/l kyslíku a reprodukovatelnosti od 0,26 do 0,94 mg/l kyslíku; poměr BSK7/BSK5 v této zkoušce činil od 1,16 do 1,56 (tab. 2). Přepočítací koeficienty mezi BSK5 a BSK7 se stanoví pro každý druh vody ze souběžných stanovení.
Nařízení ministra námořního hospodářství a vnitrozemské plavby ze dne 12. července 2019 (Dz.U. 2019 pol. 1311; platné) uvádí v příl. č. 12 poř. č. 12 PN-EN 1899-1 a PN-EN 1899-2 jako referenční metody BSK5 v odpadních vodách (vysvětlivka 2: nahrazenou a zrušenou normu nahrazuje nová polská norma). Nejvyšší přípustné hodnoty z příl. č. 2 poř. č. 1 se týkají BSK5 „stanovené s přídavkem inhibitoru nitrifikace“ (40, 25, 25, 15 a 15 mg O₂/l podle EO nebo 70–90 a 90 % snížení) — v EN 1899-2 je přídavek allylthiomočoviny modifikací z přílohy B. Nařízení ministra infrastruktury ze dne 13. července 2021 (Dz.U. 2021 pol. 1576; platné) v příl. č. 8, ukazatel 3.2.2 (BSK5 a BSK5+2), uvádí PN-EN 1899-2 pro elektrochemickou a titrační techniku a pro optickou — PN-EN 1899-2 a ISO 17289, vedle normy přejímající ISO 5815-1 a zkušebního postupu.
Druhý zdroj průběhu — US EPA, metoda 405.1 (1974): vzorek nebo jeho ředění se inkubuje 5 dní při 20 °C ve tmě a mírou BSK je pokles koncentrace rozpuštěného kyslíku stanoveného modifikovanou Winklerovou metodou nebo sondou. Učebnice „Chemia wody“ (Chemie vody; Technická univerzita ve Vratislavi 2024, kap. 6.2.1) popisuje stanovení podle PN-EN 1899-2 v lahvích 120 cm³ se zabroušenou zátkou, plněných násoskou bez vzduchové bubliny, s inkubací 5 dní při 20 °C — to je varianta učebnice (norma uvádí příkladné objemy lahví a plnění s mírným přetečením).
CO ZDE NEUVÁDÍME. Přílohy A (modifikovaná inkubace) a B (modifikace: očkování, soli, allylthiomočovina, neutralizace, homogenizace, filtrace, zmrazování) jsou mimo dostupný náhled normy — neuvádíme jejich průběh, koncentrace ani dávky. Podrobnosti stanovení kyslíku neopakujeme — jsou v EN 25813 (jodometrická metoda) a EN 25814 (elektrochemická sonda), citovaných v normě.
Princip metody
Vzorek vody se temperuje na 20 °C a v případě potřeby provzdušní, poté se inkubuje při teplotě 20 °C po stanovenou dobu (5 nebo 7 dní), ve tmě, v zcela naplněné a zátkou uzavřené lahvi; koncentrace rozpuštěného kyslíku se stanoví před inkubací a po ní a vypočítá se hmotnost kyslíku spotřebovaného na litr vzorku (kap. 4). Výsledek: BSKn = c₁ − c₂, kde c₁ — koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vzorku v čase nula, c₂ — koncentrace kyslíku v témže vzorku po n dnech, v mg/l (kap. 8). Kyslík se stanoví jodometrickou metodou podle EN 25813 — pak se na každý vzorek plní dvě lahve: jedna se inkubuje a ve druhé se stanoví kyslík v čase nula po 15 min, s azidem v alkalickém jodid-azidovém činidle (7.2.1) — nebo elektrochemickou sondou podle EN 25814 — pak se kyslík v čase nula měří v téže lahvi, která se poté uzavře a inkubuje (7.2.2).
Použití
- Vody s BSK od 0,5 do 6 mg/l kyslíku — vzorky bez ředění (rozsah normy, kap. 1); mezilaboratorní zkouška normy zahrnovala povrchové vody (kap. 9)
- Odpadní vody — referenční metoda BSK5 podle Dz.U. 2019 pol. 1311 (příl. č. 12 poř. č. 12, vedle PN-EN 1899-1)
- Monitoring útvarů povrchových a podzemních vod — ukazatel 3.2.2 (BSK5 a BSK5+2) podle Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8
- Vzorky s látkami toxickými pro mikroorganismy, s řasami nebo s nitrifikací — modifikace podle přílohy B nebo metoda z části 1 (dnes PN-EN ISO 5815-1)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Rozsah | 0,5–6 mg/l kyslíku; mez stanovitelnosti D_L podle vzorce (1) |
| Inkubace | (20 ± 1) °C, ve tmě, n = 5 nebo 7 dní ± 4 h; lahve zcela naplněné a uzavřené |
| Lahve | skleněné lahve na BSK se skleněnými zátkami, např. 250–300 ml nebo 100–125 ml, nejlépe s rovnými rameny (5.1) |
| Příprava vzorku | temperace na (20 ± 2) °C, v případě potřeby provzdušnění a odstání asi 15 min; odstranění bublin a přesycení kyslíkem (7.1) |
| Měření kyslíku | jodometricky podle EN 25813 (dvě lahve) nebo elektrochemickou sondou podle EN 25814 (jedna lahev) |
| Výsledek | BSKn = c₁ − c₂, mg/l kyslíku, se dvěma platnými číslicemi (např. 4,5 mg/l) |
| Vzorek | uchovávání při (0–4) °C v plné, těsně uzavřené lahvi; stanovení co nejdříve, do 24 h od ukončení odběru (kap. 6) |
| Kontrola | v každé sérii nejméně jedno dvojí stanovení; relativní rozdíl r_i na regulačním diagramu, horní mez 3,2678·r̄ %, CV_r = r̄/1,128 % (7.2.3) |
Norma
- Označení normy
- PN-EN 1899-2:2002 (EN 1899-2:1998; ISO 5815:1989 MOD)
- Název (PL)
- Jakość wody — Oznaczanie biochemicznego zapotrzebowania tlenu po n dniach (BZTn) — Część 2: Metoda do próbek nierozcieńczonych
- Název (EN)
- Water quality — Determination of biochemical oxygen demand after n days (BODn) — Part 2: Method for undiluted samples
Postup krok za krokem
-
Uchovávání vzorku
Ihned po odběru uchovávejte vzorek při (0–4) °C ve zcela naplněné, těsně uzavřené lahvi; se stanovením začněte co nejdříve, do 24 h od ukončení odběru (kap. 6).
-
Příprava vzorku
Temperujte vzorek na (20 ± 2) °C a v případě potřeby jej provzdušněte; po provzdušnění jej nechte asi 15 min stát. Odstraňte vzduchové bubliny a případné přesycení kyslíkem (7.1).
-
Plnění lahví
Naplňte inkubační lahve s mírným přetečením tak, aby se nezměnila koncentrace kyslíku ve vzorku, a nechte bubliny uniknout ze stěn. Jodometrická metoda (EN 25813): dvě lahve na vzorek; metoda se sondou (EN 25814): jedna lahev (7.2.1, 7.2.2).
-
Kyslík v čase nula
Jodometrická metoda: uzavřete lahve bez bublin a v lahvi druhé série stanovte kyslík po 15 min (azid v alkalickém jodid-azidovém činidle). Metoda se sondou: změřte kyslík v lahvi a poté ji uzavřete zátkou bez bublin (7.2.1, 7.2.2).
-
Inkubace
Umístěte uzavřené lahve (u jodometrické metody — první sérii) do inkubátoru při (20 ± 1) °C, ve tmě, na n dní ± 4 h (n = 5 nebo 7) (kap. 4, 7.2).
-
Kyslík po inkubaci
Stanovte kyslík stejnou metodou. Podle poznámky 1 k bodu 7.2.3 má zbývající koncentrace kyslíku ležet mezi mezí stanovitelnosti BSK v laboratoři a dvěma třetinami počáteční koncentrace.
-
Kontrola série
V každé sérii proveďte nejméně jedno dvojí stanovení a vyneste relativní rozdíl r_i do regulačního diagramu; horní regulační mez je 3,2678·r̄ % (7.2.3).
-
Výpočet a protokol
BSKn = c₁ − c₂ [mg/l kyslíku]; výsledek uveďte se dvěma platnými číslicemi. V protokolu: odkaz na normu, počet dní inkubace, výsledek, u výsledků pod rozsahem — dokumentace meze stanovitelnosti, zvláštní pozorování a postupy, které norma nezahrnuje nebo jsou volitelné, např. provzdušnění, modifikovaná inkubace (příl. A), zmrazování a homogenizace (příl. B) (kap. 8, 10).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Inkubační lahve (BSK) se skleněnými zátkami | např. 250–300 ml nebo 100–125 ml; u metody se sondou důkladnější mytí, např. roztokem jodu v jodidu draselném (5.1) | — |
| Inkubátor udržující (20 ± 1) °C | inkubace ve tmě (5.2) | — |
| Vybavení pro stanovení rozpuštěného kyslíku podle EN 25813 a EN 25814 | jodometrická metoda nebo elektrochemická sonda (5.3) | — |
| Chladicí zařízení (0–4) °C | přeprava a uchovávání vzorků (5.4) | — |
| Zařízení k provzdušňování: tlaková láhev se stlačeným vzduchem nebo kompresor | vzduch bez organických nečistot, oxidačních a redukčních činidel a kovů; v případě podezření — filtrovaný nebo promývaný (5.5) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Činidla pro stanovení kyslíku jodometrickou metodou podle EN 25813 | — | s azidem v alkalickém jodid-azidovém činidle (7.2.1) |
| Roztok k mytí lahví u metody se sondou | — | např. 2,5 g jodu a 12,5 g jodidu draselného v 1 l kyseliny sírové 1 % (V/V); 5–10 ml na lahev, po 15 min vylít a vypláchnout vodovodní vodou, nakonec deionizovanou (5.1) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Zkoušky podle normy provádí náležitě kvalifikovaný personál (kap. 1)
- Azid sodný v alkalickém jodid-azidovém činidle (EN 25813) — harmonizovaná klasifikace CLP: H300 (při požití může způsobit smrt), H400, H410; činidla a roztok jodu k mytí lahví — podle bezpečnostních listů
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN 1899-2:2002 (EN 1899-2:1998; ISO 5815:1989 MOD) — „Water quality — Determination of biochemical oxygen demand after n days (BODn) — Part 2: Method for undiluted samples“.
Jak tato metoda funguje?
Vzorek vody se temperuje na 20 °C a v případě potřeby provzdušní, poté se inkubuje při teplotě 20 °C po stanovenou dobu (5 nebo 7 dní), ve tmě, v zcela naplněné a zátkou uzavřené lahvi; koncentrace rozpuštěného kyslíku se stanoví před inkubací a po ní a vypočítá se hmotnost kyslíku spotřebovaného na litr vzorku (kap. 4).
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Rozsah: 0,5–6 mg/l kyslíku; mez stanovitelnosti D_L podle vzorce (1); Inkubace: (20 ± 1) °C, ve tmě, n = 5 nebo 7 dní ± 4 h; lahve zcela naplněné a uzavřené; Lahve: skleněné lahve na BSK se skleněnými zátkami, např. 250–300 ml nebo 100–125 ml, nejlépe s rovnými rameny (5.1); Příprava vzorku: temperace na (20 ± 2) °C, v případě potřeby provzdušnění a odstání asi 15 min; odstranění bublin a přesycení kyslíkem (7.1).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Inkubační lahve (BSK) se skleněnými zátkami, Inkubátor udržující (20 ± 1) °C, Vybavení pro stanovení rozpuštěného kyslíku podle EN 25813 a EN 25814, Chladicí zařízení (0–4) °C, Zařízení k provzdušňování: tlaková láhev se stlačeným vzduchem nebo kompresor.
Kde se tato zkouška používá?
Vody s BSK od 0,5 do 6 mg/l kyslíku — vzorky bez ředění (rozsah normy, kap. 1); mezilaboratorní zkouška normy zahrnovala povrchové vody (kap. 9); Odpadní vody — referenční metoda BSK5 podle Dz.U. 2019 pol. 1311 (příl. č. 12 poř. č. 12, vedle PN-EN 1899-1); Monitoring útvarů povrchových a podzemních vod — ukazatel 3.2.2 (BSK5 a BSK5+2) podle Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8; Vzorky s látkami toxickými pro mikroorganismy, s řasami nebo s nitrifikací — modifikace podle přílohy B nebo metoda z části 1 (dnes PN-EN ISO 5815-1).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Zkoušky podle normy provádí náležitě kvalifikovaný personál (kap. 1); Azid sodný v alkalickém jodid-azidovém činidle (EN 25813) — harmonizovaná klasifikace CLP: H300 (při požití může způsobit smrt), H400, H410; činidla a roztok jodu k mytí lahví — podle bezpečnostních listů.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 1899-2.