⛽ BTEX ve vodě (benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny)
Ve zkratce
Stanovení benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů (BTEX) ve vodě a odpadních vodách metodou analýzy rovnovážné plynné fáze (headspace) s plynovou chromatografií podle PN-ISO 11423-1, v koncentracích nad 2 µg/l. Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 11423-1:2002; Rozsah: nad 2 µg/l (kap. 1). Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Voda a odpadní vody — homogenní vzorky, koncentrace BTX nad 2 µg/l (kap. 1), Voda určená k lidské spotřebě — benzen: parametrická hodnota 1,0 µg/l, mez stanovitelnosti metody ≤ 30 % této hodnoty (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část B poř. č. 7, příl. č. 4 část B), Sycené vody — po neutralizaci volného oxidu uhličitého uhličitanem draselným (kap. 6).
Na první pohled
- Norma: PN-ISO 11423-1:2002
- Kategorie: Fyzikální chemie
- Kroky postupu: 8
- Analyty: benzen, toluen, ethylbenzen, o-, m- a p-xylen (kap. 1, 5.3)
- Rozsah: nad 2 µg/l (kap. 1)
- Rovnováha: podmínky ověřuje laboratoř; jako dostatečné se ukázalo nejméně 60 °C po dobu nejméně 1 h (7.1)
Přehled
STAV (k 03.11.2026). PN-ISO 11423-1:2002 — polská verze, zveřejněná 16.12.2002, zavádí ISO 11423-1:1997 [IDT]; karta PKN nemá poznámku o zrušení. ISO 11423-1:1997 (první vydání) má v katalogu ISO stádium „potvrzena po přezkoumání“ (90.93). Část 2 (extrakce a plynová chromatografie) nemá polské vydání. Popis odpovídá popisu téže normy v metodě „Benzen a deriváty benzenu ve vodě“.
ROZSAH (kap. 1). Benzen, methylbenzen (toluen), dimethylbenzeny (xyleny) a ethylbenzen — norma tuto skupinu nazývá BTX — v homogenních vzorcích vody a odpadních vod v koncentracích nad 2 µg/l. Ve vzorcích znečištěných organickými látkami může být mez stanovitelnosti vyšší a vysoké koncentrace se stanovují po zředění. Těkavé organické látky mimo BTX zahrnují jiné normy: PN-EN ISO 15680 (vytěsňování se záchytem, purge-and-trap) a PN-EN ISO 20595 (statická analýza rovnovážné plynné fáze s hmotnostně spektrometrickou detekcí) — samostatné metody ve Znalostní bázi.
PRINCIP (kap. 2). Určený objem nefiltrovaného vzorku se zahřívá v plynotěsné vialce se septem; po ustavení rovnováhy mezi plynnou a kapalnou fází se podíl plynné fáze převede do plynového chromatografu. Sloučeniny se dělí na dvou kapilárních kolonách různé polarity a stanovují plamenovým ionizačním detektorem (FID); hmotnostní spektrometr nebo fotoionizační detektor bývá nutný pro spolehlivější identifikaci (7.2).
VZORKY (kap. 3, 6). BTX těkají při odběru, přepravě a uchovávání a těkavé látky ze vzduchu kontaminují vzorky, proto se vzorky odebírají do skleněných vialek nebo lahví ze skla chránícího před světlem, bez styku s plasty a bez směsných vzorků; souběžně se odebírá slepý pokus vzduchu a slepý pokus s činidly. Analýza se zahajuje, je-li to možné, do 2 dnů; vzorky se uchovávají při 4 °C ve tmě. Přídavek uhličitanu draselného (kolem 7–8 g na 5 ml vzorku) posouvá rovnováhu k plynné fázi a snižuje mez detekce; ve sycených vodách se uhličitanem draselným neutralizuje volný oxid uhličitý.
STANOVENÍ (7.1–7.4). Statickou rovnováhu ověřuje laboratoř — jako dostatečné se ukázalo nejméně 60 °C po dobu nejméně 1 h, stejně pro vzorky i slepé pokusy. Identifikace podle retenčního času (rozdíly v sérii nejvýše ± 0,02 min při srovnatelných koncentracích) na nejméně dvou kolonách různé polarity; liší-li se výsledky ze dvou kolon, přesnější bývá obvykle nižší hodnota. Při potvrzení GC-MS je poměr hlavního a vedlejšího iontu v ± 10 % hodnoty pro standard. Slepé pokusy se provádějí před sérií a během ní, protože benzen je všudypřítomný.
KALIBRACE (kap. 8). Kalibruje se celá metoda externím standardem — vodnými roztoky ze zásobního roztoku (po 100 µl každé sloučeniny v 5 ml dimethylformamidu; náhradou aceton nebo methanol), připravovanými těsně před použitím a nikdy ředěním jiných kalibračních roztoků. Např. 50 µl zásobního roztoku v 1000 ml vody dává 878 µg/l benzenu; koncentrace se vypočtou z hustot sloučenin při 20 °C uvedených v tab. 3 normy (benzen 0,878 g/ml, toluen 0,867, o-xylen 0,881, m-xylen 0,865, p-xylen 0,861, ethylbenzen 0,867 g/ml).
PŘEDPISY. Parametrická hodnota benzenu ve vodě určené k lidské spotřebě činí 1,0 µg/l (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část B poř. č. 7); metoda musí mít mez stanovitelnosti nejvýše 30 % parametrické hodnoty (0,3 µg/l) a nejistotu měření nejvýše 40 % (příl. č. 4 část B). Oblast použití této normy začíná nad 2 µg/l, tj. nad požadovanou mezí stanovitelnosti benzenu. Toluen, ethylbenzen ani xyleny nařízení neuvádí.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Veřejně dostupný text normy končí v kap. 8 tabulkou hustot. Výpočet výsledku, údaje o preciznosti, příklady kolon (příl. B) a chromatogramů (příl. C) jsou mimo něj — proto neuvádíme rozměry a fáze kolon, teplotní programy, retenční časy, meze detekce jednotlivých sloučenin ani údaje o preciznosti.
Princip metody
Benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny přecházejí ze zahřátého vzorku vody do plynné fáze nad ním v uzavřené vialce a po ustavení rovnováhy se podíl této fáze zavede do plynového chromatografu. Sloučeniny se dělí na dvou kapilárních kolonách různé polarity a stanovují plamenovým ionizačním detektorem (FID), a je-li identifikace nejistá — selektivnějším detektorem (MS nebo fotoionizačním). Koncentrace se vypočte z kalibrace celé metody vodnými standardními roztoky.
Použití
- Voda a odpadní vody — homogenní vzorky, koncentrace BTX nad 2 µg/l (kap. 1)
- Voda určená k lidské spotřebě — benzen: parametrická hodnota 1,0 µg/l, mez stanovitelnosti metody ≤ 30 % této hodnoty (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část B poř. č. 7, příl. č. 4 část B)
- Sycené vody — po neutralizaci volného oxidu uhličitého uhličitanem draselným (kap. 6)
- Vzorky znečištěné organickými látkami — mez stanovitelnosti může být vyšší; vysoké koncentrace po zředění (kap. 1)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Analyty | benzen, toluen, ethylbenzen, o-, m- a p-xylen (kap. 1, 5.3) |
| Rozsah | nad 2 µg/l (kap. 1) |
| Rovnováha | podmínky ověřuje laboratoř; jako dostatečné se ukázalo nejméně 60 °C po dobu nejméně 1 h (7.1) |
| Detekce | FID na dvou kolonách různé polarity; MS nebo fotoionizační detektor k potvrzení (7.2, 7.4) |
| Vysolování | uhličitan draselný, kolem 7–8 g na 5 ml vzorku (kap. 6) |
| Parametrická hodnota benzenu (voda určená k lidské spotřebě) | 1,0 µg/l; mez stanovitelnosti ≤ 0,3 µg/l, nejistota ≤ 40 % (Dz.U. 2026 pol. 748) |
Norma
- Označení normy
- PN-ISO 11423-1:2002
- Název (PL)
- Jakość wody — Oznaczanie benzenu i niektórych pochodnych — Część 1: Metoda analizy fazy nadpowierzchniowej z zastosowaniem chromatografii gazowej
- Název (EN)
- Water quality — Determination of benzene and some derivatives — Part 1: Head-space gas chromatographic method
Postup krok za krokem
-
Příprava nádob
Lahve a vialky nechte 1 h při 150 °C dnem vzhůru, poté chraňte před kontaminací a po vychladnutí uzavřete (kap. 4).
-
Odběr vzorku
Odebírejte do vialek pro analýzu headspace nebo do lahví ze skla chránícího před světlem, bez víření vody a bez styku s plasty; souběžně slepý pokus vzduchu a slepý pokus s činidly (kap. 6).
-
Uchovávání
Analýzu zahajte, je-li to možné, do 2 dnů; vzorky uchovávejte při 4 °C ve tmě (kap. 6).
-
Vialka se vzorkem
Převeďte podíl vzorku do vialky, v případě potřeby s uhličitanem draselným (kolem 7–8 g na 5 ml), zakrimpujte uzávěr a ověřte jeho těsnost (kap. 6).
-
Rovnováha
Vialky zahřívejte za podmínek zajišťujících statickou rovnováhu (nejméně 60 °C po dobu nejméně 1 h se ukázalo dostatečné), stejně pro vzorky i slepé pokusy (7.1).
-
Chromatografie
Zaveďte podíl plynné fáze do chromatografu; dělte na dvou kolonách různé polarity a měřte detektorem FID; kalibrační roztoky a slepé pokusy na začátku a na konci série (7.1, 7.2).
-
Identifikace
Porovnejte retenční časy s kalibračními roztoky (± 0,02 min); pík na obou kolonách znamená velmi pravděpodobnou přítomnost; v případě pochybností potvrďte GC-MS (poměr iontů ± 10 %) (7.4).
-
Kalibrace
Těsně před použitím připravte vodné kalibrační roztoky ze zásobního roztoku (např. 50 µl na 1000 ml vody — 878 µg/l benzenu) a kalibrujte celou metodu; kalibrační roztoky neřeďte (kap. 8).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Plynový chromatograf | se skleněnou vložkou v nástřiku a plamenovým ionizačním detektorem (FID); nejméně dvě kapilární kolony různé polarity, se silikonovou nebo methylsilikonovou fází s proměnným obsahem fenylu — příklady v příl. B (4.10, 4.11, 7.2) | — |
| Dávkovač rovnovážné plynné fáze | automatický s termostatováním nebo vyhřívaná plynotěsná stříkačka o objemu 2,5 ml nebo 5 ml (4.8) | — |
| Vialky a lahve | krimpovací vialky se septem potaženým PTFE nebo hliníkem; lahve ze skla chránícího před světlem, např. 250 ml; před použitím 1 h při 150 °C dnem vzhůru (kap. 4, 4.1, 4.7) | — |
| Pomocné vybavení | magnetická míchačka s míchadly potaženými PTFE, vodní lázeň, skleněné pipety, odměrné baňky 100, 250 a 1000 ml, stříkačky 50 µl a 100 µl (4.2–4.6, 4.12) | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Benzen | 71-43-2 | standardní látka nejvyšší čistoty; hustota při 20 °C 0,878 g/ml (5.3, tab. 3) |
| Toluen | 108-88-3 | standardní látka; hustota při 20 °C 0,867 g/ml (5.3, tab. 3) |
| Ethylbenzen | 100-41-4 | standardní látka; hustota při 20 °C 0,867 g/ml (5.3, tab. 3) |
| Xyleny | — | o-xylen (CAS 95-47-6, 0,881 g/ml), m-xylen (CAS 108-38-3, 0,865 g/ml), p-xylen (CAS 106-42-3, 0,861 g/ml) — standardní látky (5.3, tab. 3) |
| Dimethylformamid | 68-12-2 | pomocné rozpouštědlo zásobního roztoku; náhradou aceton nebo methanol (5.4) |
| Uhličitan draselný bezvodý | 584-08-7 | vyhřívaný 2–3 dny při 200 °C, nebo jiná sůl — k vysolování (5.5) |
| Voda pro ředění a slepý pokus | — | s co nejnižším obsahem BTX; v případě potřeby probublávaná dusíkem při kolem 60 °C (5.1) |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Benzen — harmonizovaná klasifikace CLP: H225, H304, H315, H319, H340 (může vyvolat genetické poškození), H350 (může vyvolat rakovinu), H372
- N,N-dimethylformamid — harmonizovaná klasifikace CLP: H312, H319, H332, H360D (může poškodit plod v těle matky)
- Methanol (náhrada dimethylformamidu) — harmonizovaná klasifikace CLP: H225, H301, H311, H331 (toxický při požití, při styku s kůží a při vdechování), H370 (způsobuje poškození orgánů)
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-ISO 11423-1:2002 — „Water quality — Determination of benzene and some derivatives — Part 1: Head-space gas chromatographic method“.
Jak tato metoda funguje?
Benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny přecházejí ze zahřátého vzorku vody do plynné fáze nad ním v uzavřené vialce a po ustavení rovnováhy se podíl této fáze zavede do plynového chromatografu. Sloučeniny se dělí na dvou kapilárních kolonách různé polarity a stanovují plamenovým ionizačním detektorem (FID), a je-li identifikace nejistá — selektivnějším detektorem (MS nebo fotoionizačním).
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Analyty: benzen, toluen, ethylbenzen, o-, m- a p-xylen (kap. 1, 5.3); Rozsah: nad 2 µg/l (kap. 1); Rovnováha: podmínky ověřuje laboratoř; jako dostatečné se ukázalo nejméně 60 °C po dobu nejméně 1 h (7.1); Detekce: FID na dvou kolonách různé polarity; MS nebo fotoionizační detektor k potvrzení (7.2, 7.4).
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Plynový chromatograf, Dávkovač rovnovážné plynné fáze, Vialky a lahve, Pomocné vybavení.
Kde se tato zkouška používá?
Voda a odpadní vody — homogenní vzorky, koncentrace BTX nad 2 µg/l (kap. 1); Voda určená k lidské spotřebě — benzen: parametrická hodnota 1,0 µg/l, mez stanovitelnosti metody ≤ 30 % této hodnoty (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část B poř. č. 7, příl. č. 4 část B); Sycené vody — po neutralizaci volného oxidu uhličitého uhličitanem draselným (kap. 6); Vzorky znečištěné organickými látkami — mez stanovitelnosti může být vyšší; vysoké koncentrace po zředění (kap. 1).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Benzen — harmonizovaná klasifikace CLP: H225, H304, H315, H319, H340 (může vyvolat genetické poškození), H350 (může vyvolat rakovinu), H372; N,N-dimethylformamid — harmonizovaná klasifikace CLP: H312, H319, H332, H360D (může poškodit plod v těle matky); Methanol (náhrada dimethylformamidu) — harmonizovaná klasifikace CLP: H225, H301, H311, H331 (toxický při požití, při styku s kůží a při vdechování), H370 (způsobuje poškození orgánů).
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-ISO 11423-1.