🌀 Zkouška vzduchotěsnosti Blower Door
Ve zkratce
Měření průvzdušnosti budovy nebo její části tlakovou metodou s ventilátorem (Blower Door): ventilátor vytváří v budově přetlak nebo podtlak a při několika tlakových rozdílech mezi vnitřkem a okolím se měří průtok vzduchu potřebný k jejich udržení. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 9972:2015-10; Rozsah: budovy nebo části budov v terénu; plášť jednozónových budov; ne jednotlivé prvky. Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Ověření shody budovy nebo její části s navrženou vzduchotěsností (úvod normy), Porovnání průvzdušnosti podobných budov nebo jejich částí (úvod normy), Hodnocení snížení netěsností po jednotlivých pracích na stávající budově (úvod normy).
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 9972:2015-10
- Kategorie: Stavebnictví
- Kroky postupu: 8
- Rozsah: budovy nebo části budov v terénu; plášť jednozónových budov; ne jednotlivé prvky
- Metody přípravy budovy: 1, 2 a 3 (3 — pro zvláštní účely, stanovená v národních předpisech)
- Měření tlakového rozdílu: přesnost ± 1 Pa v rozsahu od 0 Pa do 100 Pa
Přehled
STAV (stav k 06.11.2026). PN-EN ISO 9972:2015-10 „Tepelné chování budov — Stanovení průvzdušnosti budov — Tlaková metoda s ventilátorem“ — anglická verze, zveřejněná 26.10.2015, zavádí EN ISO 9972:2015 a ISO 9972:2015 [IDT]; nahradila PN-EN 13829:2002 (polskou verzi). Karta nemá poznámku o zrušení — norma platná. ISO 9972:2015 (třetí vydání, 10.08.2015) nahradila ISO 9972:2006; EN ISO 9972:2015 nahradila EN 13829:2000. V rozsazích akreditace PCA (kopie databáze z 06.11.2026) se norma vyskytuje jako PN-EN ISO 9972:2015-10.
PŘEDMĚT A POUŽITÍ (úvod, kap. 1). Norma slouží k měření průvzdušnosti budov nebo jejich částí v terénu: mechanicky se vytvoří přetlak nebo podtlak a měří se průtoky vzduchu v rozsahu rozdílů statického tlaku uvnitř–venku. Týká se pláště jednozónových budov; mnoho vícezónových budov lze považovat za jednozónové otevřením vnitřních dveří nebo vyrovnáním tlaku v sousedních zónách. Neslouží k hodnocení průvzdušnosti jednotlivých prvků. Výsledek lze využít mj. k ověření shody s navrženou vzduchotěsností, porovnání podobných budov a hodnocení snížení netěsností po jednotlivých renovačních pracích. Metoda neměří velikost infiltrace vzduchu — tu lze z výsledků odhadnout výpočtem nebo změřit jinou metodou, např. stopovacím plynem. Nejlepší podmínky zkoušky jsou malý teplotní rozdíl a slabý vítr; silnému větru a velkému teplotnímu rozdílu uvnitř–venku je třeba se vyhnout.
USPOŘÁDÁNÍ NORMY (obsah). Zařízení (kap. 4): zařízení pro vyvolání proudění, přístroj k měření tlakového rozdílu, systém měření průtoku vzduchu, teploměr. Postup (kap. 5): podmínky měření, rozsah měřené části budovy, doba měření, metody přípravy budovy, systémy vytápění, větrání a klimatizace, záměrné otvory v plášti, otvory uvnitř měřené části, předběžná kontrola, teplotní a větrné podmínky, tlakový rozdíl při nulovém průtoku a sled tlakových rozdílů. Výsledky (kap. 6): vnitřní objem, plocha pláště, čistá podlahová plocha, výpočet průtoku netěsnostmi a odvozené veličiny — intenzita výměny vzduchu při referenčním tlakovém rozdílu, měrné průtoky netěsnostmi (na plochu pláště a na podlahovou plochu), efektivní plocha netěsností. Dále: protokol (kap. 7), nejistota (kap. 8) a informativní přílohy A–E (zařízení, hustota vzduchu, odhad nejistoty, Beaufortova stupnice, lokalizace netěsností).
CO ZMĚNILO VYDÁNÍ 2015 (podle přehledu evropské znalostní platformy o vzduchotěsnosti budov). Dřívější metody přípravy budovy A a B byly nahrazeny metodami 1 a 2 a byla doplněna metoda 3 pro zvláštní účely, kterou mohou jednotlivé země stanovit ve vlastních předpisech (např. utěsnění některých otvorů přirozeného větrání v souladu s výpočtem energetické náročnosti). Slouží-li měření k ověření shody s předpisem nebo normou, měřená část budovy se stanoví stejně jako v tomto dokumentu. Nelze-li otvor uzavřít, zůstává otevřený. Přístroj k měření tlakového rozdílu má přesnost ± 1 Pa v rozsahu od 0 Pa do 100 Pa, teploměr — 0,5 K. Vnitřní objem zahrnuje vnitřní stěny a stropy. Koeficient determinace r² lineární regrese má být nejméně 0,98. 50 Pa již není výchozím referenčním tlakovým rozdílem — lze zvolit jiný. Informativní poznámka uvádí celkovou nejistotu přibližně 10 % za klidného počasí a přibližně 20 % za větru. V protokolu se uvádí objem budovy a místo utěsnění nuceného větrání.
PŘEDPIS. Polské nařízení o technických podmínkách, které mají splňovat budovy a jejich umístění (jednotné znění Dz.U. 2022 pol. 1225), v příl. č. 2 bodě 2.3.3 uvádělo doporučenou vzduchotěsnost budov: n50 < 3,0 1/h v budovách s přirozeným nebo hybridním větráním a n50 < 1,5 1/h v budovách s nuceným větráním nebo klimatizací a v bodě 2.3.4 doporučovalo zkoušku vzduchotěsnosti po dokončení stavby podle polské normy o stanovení průvzdušnosti budov. V databázi ELI Sejmu (odečet 06.11.2026) má nařízení status „považováno za zrušené“ s datem 21.09.2026.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Dostupný náhled normy končí úvodem — podrobnosti metod přípravy budovy (tabulka v bodě 5.2.3), hodnoty nejmenšího a největšího tlakového rozdílu a počtu měřicích bodů, vzorce pro výpočet průtoku netěsnostmi a požadavky na povětrnostní podmínky známe jen z přehledu změn, a proto je neuvádíme. Neuvádíme požadavky dotačních programů ani standardů pasivní výstavby — žádný z dostupných zdrojů je neobsahuje.
Princip metody
Ventilátor upevněný v otvoru pláště (například ve vnějších dveřích) vytváří v budově nebo její části přetlak nebo podtlak. Při sérii rozdílů statického tlaku uvnitř–venku se měří průtok vzduchu ventilátorem, který se rovná průtoku netěsnostmi pláště.
Z výsledků regrese (r² nejméně 0,98) se vypočte průtok netěsnostmi při zvoleném referenčním tlakovém rozdílu a odvozené veličiny: intenzita výměny vzduchu (např. n50 při 50 Pa), měrné průtoky netěsnostmi a efektivní plocha netěsností. Budova se připraví jednou z metod 1, 2 nebo 3.
Použití
- Ověření shody budovy nebo její části s navrženou vzduchotěsností (úvod normy)
- Porovnání průvzdušnosti podobných budov nebo jejich částí (úvod normy)
- Hodnocení snížení netěsností po jednotlivých pracích na stávající budově (úvod normy)
- Podklad pro výpočtový odhad infiltrace vzduchu — metoda sama infiltraci neměří
- Lokalizace netěsností při udržovaném tlakovém rozdílu (informativní příloha E)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Rozsah | budovy nebo části budov v terénu; plášť jednozónových budov; ne jednotlivé prvky |
| Metody přípravy budovy | 1, 2 a 3 (3 — pro zvláštní účely, stanovená v národních předpisech) |
| Měření tlakového rozdílu | přesnost ± 1 Pa v rozsahu od 0 Pa do 100 Pa |
| Měření teploty | přesnost 0,5 K |
| Regrese | koeficient determinace r² nejméně 0,98 |
| Výsledek | průtok netěsnostmi při referenčním tlakovém rozdílu (libovolně zvoleném, např. 50 Pa) a odvozené veličiny, např. intenzita výměny vzduchu n50 |
| Nejistota (informativní poznámka) | přibližně 10 % za klidného počasí, přibližně 20 % za větru |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 9972:2015-10
- Název (PL)
- Cieplne właściwości użytkowe budynków — Określanie przepuszczalności powietrznej budynków — Metoda pomiaru ciśnieniowego z użyciem wentylatora
- Název (EN)
- Thermal performance of buildings — Determination of air permeability of buildings — Fan pressurization method
Postup krok za krokem
-
Rozsah měření a metoda přípravy
Stanovit měřenou část budovy (slouží-li měření ke shodě s předpisem — tak jako v tomto předpisu) a zvolit metodu přípravy 1, 2 nebo 3 (bod 5.1.2, 5.2.1).
-
Příprava budovy
Připravit systémy vytápění, větrání a klimatizace a záměrné otvory v plášti podle zvolené metody; otvor, který nelze uzavřít, zůstává otevřený. Otvory uvnitř měřené části (např. vnitřní dveře) otevřít (bod 5.2.2–5.2.4).
-
Montáž zařízení
Namontovat zařízení pro vyvolání proudění a přístroje k měření tlakového rozdílu (bod 5.2.5–5.2.6).
-
Předběžná kontrola a podmínky
Provést předběžnou kontrolu, zapsat teplotu a větrné podmínky; vyhnout se silnému větru a velkému teplotnímu rozdílu uvnitř–venku (bod 5.3.1–5.3.2, úvod).
-
Tlakový rozdíl při nulovém průtoku
Změřit tlakový rozdíl při vypnutém ventilátoru; jeho průměr slouží ke stanovení nejmenšího tlakového rozdílu v sérii (bod 5.3.3–5.3.4).
-
Série tlakových rozdílů
Při jednotlivých tlakových rozdílech (přetlak nebo podtlak) měřit průtok vzduchu ventilátorem (bod 5.3.4).
-
Výpočty
Vypočítat průtok netěsnostmi z regrese (r² nejméně 0,98) a odvozené veličiny při zvoleném referenčním tlakovém rozdílu: intenzitu výměny vzduchu, měrné průtoky netěsnostmi, efektivní plochu netěsností (kap. 6).
-
Protokol a nejistota
V protokolu uvést mj. objem budovy a místo utěsnění nuceného větrání; odhadnout nejistotu (kap. 7–8, příl. C).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Zařízení pro vyvolání proudění vzduchu | ventilátor vytvářející v budově přetlak nebo podtlak (bod 4.2.1; popis zařízení — příl. A) | — |
| Přístroj k měření tlakového rozdílu | přesnost ± 1 Pa v rozsahu od 0 Pa do 100 Pa (bod 4.2.2) | — |
| Systém měření průtoku vzduchu | měření průtoku ventilátorem (bod 4.2.3) | — |
| Teploměr | přesnost 0,5 K (bod 4.2.4) | — |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Dostupný text normy neuvádí požadavky na bezpečnost — zásady práce u ventilátoru a v budově se spalovacími spotřebiči stanoví zhotovitel na základě hodnocení rizik
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 9972:2015-10 — „Thermal performance of buildings — Determination of air permeability of buildings — Fan pressurization method“.
Jak tato metoda funguje?
Ventilátor upevněný v otvoru pláště (například ve vnějších dveřích) vytváří v budově nebo její části přetlak nebo podtlak. Při sérii rozdílů statického tlaku uvnitř–venku se měří průtok vzduchu ventilátorem, který se rovná průtoku netěsnostmi pláště.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Rozsah: budovy nebo části budov v terénu; plášť jednozónových budov; ne jednotlivé prvky; Metody přípravy budovy: 1, 2 a 3 (3 — pro zvláštní účely, stanovená v národních předpisech); Měření tlakového rozdílu: přesnost ± 1 Pa v rozsahu od 0 Pa do 100 Pa; Měření teploty: přesnost 0,5 K.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Zařízení pro vyvolání proudění vzduchu, Přístroj k měření tlakového rozdílu, Systém měření průtoku vzduchu, Teploměr.
Kde se tato zkouška používá?
Ověření shody budovy nebo její části s navrženou vzduchotěsností (úvod normy); Porovnání průvzdušnosti podobných budov nebo jejich částí (úvod normy); Hodnocení snížení netěsností po jednotlivých pracích na stávající budově (úvod normy); Podklad pro výpočtový odhad infiltrace vzduchu — metoda sama infiltraci neměří; Lokalizace netěsností při udržovaném tlakovém rozdílu (informativní příloha E).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Dostupný text normy neuvádí požadavky na bezpečnost — zásady práce u ventilátoru a v budově se spalovacími spotřebiči stanoví zhotovitel na základě hodnocení rizik.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 9972.