🎨 Barva vody

Fyzikální chemie PN-EN ISO 7887

Ve zkratce

Zkoušení a stanovení barvy vody čtyřmi metodami normy: A — vizuální posouzení zdánlivé barvy, B — skutečná barva jako absorpční koeficient při 436, 525 a 620 nm, C — skutečná barva v mg/l Pt z absorbance při 410 nm, D — vizuální porovnání se standardními roztoky hexachloroplatičitanu. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 7887:2012; Metody: A — zdánlivá barva, vizuálně; B — skutečná barva, absorpční koeficient; C — skutečná barva v mg/l Pt při 410 nm; D — vizuální porovnání s roztoky hexachloroplatičitanu (kap. 1). Postup zahrnuje 7 kroků; oblasti použití: Voda určená k lidské spotřebě — popisný požadavek „přijatelná pro spotřebitele a bez abnormálních změn“ (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část C tab. 2 poř. č. 1), bez číselné hodnoty, Monitoring povrchových a podzemních vod — ukazatel 3.1.3 „Barva“, spektrofotometrická a vizuální metodika podle PN-EN ISO 7887 (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8), Surová voda a pitná voda — metody B, C a D (kap. 1).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 7887:2012
  • Kategorie: Fyzikální chemie
  • Kroky postupu: 7
  • Metody: A — zdánlivá barva, vizuálně; B — skutečná barva, absorpční koeficient; C — skutečná barva v mg/l Pt při 410 nm; D — vizuální porovnání s roztoky hexachloroplatičitanu (kap. 1)
  • Vlnové délky — metoda B: 436 nm (vždy), 525 nm a 620 nm; výsledek v m⁻¹, zaokrouhlený na 0,1 m⁻¹ (bod 5.2, 5.9)
  • Vlnová délka — metoda C: 410 nm; spektrofotometr se šířkou pásma 5 nm nebo filtrový fotometr s pásmem kolem 20 nm (bod 6.4)

Přehled

STAV (k 29.10.2026). PN-EN ISO 7887:2012 — polská verze, zveřejněná 06.02.2015, zavádí EN ISO 7887:2011 a ISO 7887:2011 [IDT]; nahradila PN-EN ISO 7887:2002. Norma je platná. Národní oprava PN-EN ISO 7887:2012/Ap1:2015-06 mění jedno slovo v příloze A (bod A.3.1: „92 mg“, nikoli „92 g“ huminové kyseliny); průběh metod A–D nemění. ISO 7887:2011 je třetí vydání (16.12.2011), které nahradilo ISO 7887:1994; novější vydání neexistuje.

ROZSAH (kap. 1). Metoda A — zkoušení zdánlivé barvy pozorováním vzorku v lahvi; dává jen předběžnou informaci (např. při práci v terénu) a umožňuje uvést pouze zdánlivou barvu. Metoda B — stanovení skutečné barvy optickým přístrojem; pro surovou vodu a pitnou vodu a pro průmyslovou vodu s malou barvou. Metoda C — stanovení skutečné barvy optickým přístrojem ve vztahu ke koncentraci hexachloroplatičitanu při λ = 410 nm. Metoda D — stanovení barvy vizuálním porovnáním se standardními roztoky hexachloroplatičitanu; pro surovou vodu a pitnou vodu. Metody C a D navazují na tradiční hexachloroplatičitanovou stupnici; metody A a B jsou vhodné, liší-li se odstín vzorku od odstínu srovnávacích roztoků. Ve výsledku se uvádí použitá metoda (A–D).

DEFINICE (kap. 3). Zdánlivá barva — způsobená rozpuštěnými látkami a nerozpuštěnými suspendovanými látkami, stanovovaná v původním vzorku bez filtrace a odstřeďování. Skutečná barva — způsobená výhradně rozpuštěnými látkami, stanovovaná po filtraci vzorku membránovým filtrem s póry 0,45 µm.

RUŠIVÉ VLIVY (bod 5.3, 6.2). Suspendované látky se odstraní filtrací přes filtr 0,45 µm, ale samotná filtrace může barvu změnit: styk se vzduchem způsobuje oxidaci a srážení (např. sloučeniny železa a manganu se zachytí na filtru nebo přejdou do jinak zbarvené oxidované formy). Zůstane-li filtrát zakalený (jílové koloidy), uvede se to v protokolu. Ucpání pórů filtru zvyšuje zadržování huminových koloidů a snižuje barvu. Barva často závisí na pH, proto se souběžně měří pH filtrátu.

PŘEDPISY. Voda určená k lidské spotřebě: Nařízení ministra zdravotnictví ze dne 22. května 2026 (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část C tab. 2 poř. č. 1) uvádí pro barvu popisný požadavek „přijatelná pro spotřebitele a bez abnormálních změn“ — bez číselné hodnoty. Zrušené nařízení z roku 2017 (Dz.U. 2017 pol. 2294) mělo stejný požadavek s vysvětlivkou „Žádoucí hodnota tohoto parametru ve vodě v kohoutku spotřebitele – do 15 mg Pt/l“; nařízení z roku 2015 (Dz.U. 2015 pol. 1989) uvádělo pouze popisný požadavek. Příl. č. 4 část B poř. č. 7 uvádí pro barvu nejistotu měření 30 % a příl. č. 3 řadí barvu mezi parametry skupiny A. Monitoring povrchových a podzemních vod: PN-EN ISO 7887 je spektrofotometrickou a vizuální metodikou pro ukazatel 3.1.3 „Barva“ (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8).

CO ZDE NEUVÁDÍME. Veřejně dostupný text normy zahrnuje kapitoly 1–5 a metodu C do bodu 6.7.1 (stanovení specifického absorpčního koeficientu standardního roztoku). Průběh metody D, postup kontroly kvality (příloha A) a údaje o preciznosti (příloha B) neuvádíme; vzorec výpočtu barvy v metodě C uvádíme v podobě z učebnice „Chemia wody“ (PWr 2024, kap. 4.3), která popisuje metodu C podle EN ISO 7887:2011.

Princip metody

Metoda A (kap. 4): protřepaný, nefiltrovaný vzorek v bezbarvé lahvi se pozoruje v rozptýleném světle na bílém pozadí, po usazení suspendovaných látek, a popíše se intenzita barvy (žádná, slabá, světlá, tmavá) a odstín, např. „zdánlivá barva podle ISO 7887, metoda A: slabá, žlutohnědá“.

Metoda B (kap. 5): skutečnou barvu charakterizuje zeslabení (absorpce) světla filtrovaným vzorkem, měřené spektrofotometrem nebo filtrovým fotometrem nejméně při třech vlnových délkách z viditelné oblasti: λ1 = 436 nm (vždy), λ2 = 525 nm a λ3 = 620 nm. Výsledkem je spektrální absorpční koeficient α(λ) = A · f / d v m⁻¹ (A — absorbance, d — optická dráha v mm, f = 1000), zaokrouhlený na 0,1 m⁻¹ a uváděný s vlnovou délkou a pH filtrátu.

Metoda C (kap. 6): intenzita žlutohnědé barvy filtrovaného, opticky čirého vzorku se stanoví z absorbance při λ = 410 nm a porovná se specifickým absorpčním koeficientem standardního roztoku hexachloroplatičitanu draselného a chloridu kobaltnatého při téže vlnové délce — výsledek v mg/l Pt. Vlnová délka 410 nm je nejkratší vlnová délka, při níž se protínají absorpční spektra přírodní vody ohodnocené metodou D na 100 mg/l Pt a odpovídajícího standardního roztoku 100 mg/l Pt.

Metoda D (kap. 7): vizuální porovnání barvy vzorku se standardními roztoky hexachloroplatičitanu (průběh mimo dostupný text normy).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
MetodyA — zdánlivá barva, vizuálně; B — skutečná barva, absorpční koeficient; C — skutečná barva v mg/l Pt při 410 nm; D — vizuální porovnání s roztoky hexachloroplatičitanu (kap. 1)
Vlnové délky — metoda B436 nm (vždy), 525 nm a 620 nm; výsledek v m⁻¹, zaokrouhlený na 0,1 m⁻¹ (bod 5.2, 5.9)
Vlnová délka — metoda C410 nm; spektrofotometr se šířkou pásma 5 nm nebo filtrový fotometr s pásmem kolem 20 nm (bod 6.4)
Kyvety — metoda Cskleněné nebo křemenné s optickou dráhou 40 mm nebo 50 mm; pro silně zbarvené vzorky 10 mm (bod 6.4.1)
Filtracemembránový filtr 0,45 µm před metodami B a C; souběžně měření pH filtrátu (bod 5.7, 6.6)
Uchovávání vzorkůzkouška co nejdříve; je-li uchovávání nevyhnutelné — do 5 dnů ve tmě při (4 ± 2) °C, bez provzdušnění (bod 4.2)

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 7887:2012
Název (PL)
Jakość wody — Badanie i oznaczanie barwy
Název (EN)
Water quality — Examination and determination of colour

Postup krok za krokem

  1. Odběr a uchování vzorku

    Vzorek odebrat do bezbarvé lahve a zkoušet co nejdříve; je-li uchovávání nevyhnutelné — do 5 dnů ve tmě při (4 ± 2) °C, bez provzdušnění, zejména jsou-li možné redoxní reakce měnící barvu (bod 4.2).

  2. Metoda A — zdánlivá barva

    Vzorek protřepat, nefiltrovaný přelít do lahve a po usazení suspendovaných látek pozorovat v rozptýleném světle na bílém pozadí; uvést intenzitu barvy a odstín (bod 4.3–4.4).

  3. Filtrace (metody B a C)

    Vzorek přefiltrovat membránovým filtrem 0,45 µm; v metodě C nechat filtrát dosáhnout laboratorní teploty. Souběžně s každým stanovením barvy změřit pH filtrátu (bod 5.7, 6.6).

  4. Silně zbarvené vzorky

    Filtrát zředit odměřeným objemem opticky čisté vody do kalibračního rozsahu (pH změřit před zředěním a po něm) nebo bez ředění použít kyvetu s odpovídajícím kratší optickou dráhou (bod 5.7, 6.6).

  5. Metoda B — měření

    Změřit absorbanci při 436 nm proti opticky čisté vodě v referenční kyvetě, poté při 525 nm a 620 nm; vypočítat α(λ) = A · 1000 / d v m⁻¹, zohlednit zředění a uvést výsledek s vlnovou délkou, šířkou pásma a pH (bod 5.7–5.9).

  6. Metoda C — specifický absorpční koeficient

    Změřit absorbanci A410 standardního roztoku 100 mg/l Pt proti opticky čisté vodě a vypočítat specifický absorpční koeficient a = A410 / (100 · d) v mm⁻¹ · (mg/l Pt)⁻¹, d — optická dráha v mm (bod 6.7.1; podoba vzorce podle učebnice PWr, kap. 4.3).

  7. Metoda C — měření a výsledek

    Změřit A410 filtrátu proti opticky čisté vodě a vypočítat skutečnou barvu C = A410 / (a · d) v mg/l Pt (učebnice PWr, kap. 4.3); ve výsledku uvést použitou metodu a zákal filtrátu poznamenat v protokolu (kap. 1, bod 6.2).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Bezbarvé lahvek odběru vzorků a pro metodu A, podle ISO 5667-3; sklo ve styku se vzorkem myté kyselinou chlorovodíkovou kolem 2 mol/l nebo roztokem laboratorního detergentu a vypláchnuté vodou k mytí (bod 4.1)—
Spektrofotometr nebo filtrový fotometrmetoda B: viditelná oblast (kolem 330–780 nm), nejlépe dvoupaprskový s pásmem 10 nm, nebo filtrový fotometr s filtry 436, 525 a 620 nm s pásmem kolem 20 nm; metoda C: měření při 410 nm, pásmo 5 nm (bod 5.5, 6.4)—
Kyvetymetoda C: 40 mm nebo 50 mm, při silné barvě 10 mm; metoda B: při α pod 0,1 cm⁻¹ optická dráha nejméně 10 mm, při silné barvě i 1 mm (bod 5.7, 6.4.1)—
Souprava pro membránovou filtracifiltry s póry 0,2 µm (k přípravě opticky čisté vody) a 0,45 µm (pro vzorky) (bod 5.5.3, 6.4.3)—
pH-metrměření pH filtrátu podle ISO 10523, souběžně s každým stanovením barvy (bod 5.5.4, 5.7)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Opticky čistá voda—membránový filtr 0,2 µm namáčet kolem 1 h v destilované nebo deionizované vodě, přefiltrovat přes něj kolem 1 l vody jakosti 1 podle ISO 3696 a prvních 50 ml filtrátu vylít; vhodná je i čerstvá destilovaná nebo deionizovaná voda bez měřitelné absorbance (bod 5.4.1)
Voda k mytí—jakosti 3 podle ISO 3696 (bod 5.4.2)
Hexachloroplatičitan draselný, K₂PtCl₆16921-30-5pro zásobní standardní roztok; senzibilizující a toxická sloučenina (bod 6.3.1)
Hexahydrát chloridu kobaltnatého, CoCl₂·6H₂O7791-13-1pro zásobní standardní roztok (bod 6.3.1)
Kyselina chlorovodíková, ρ = 1,18 g/ml7647-01-0(100 ± 1) ml na 1000 ml zásobního standardního roztoku (bod 6.3.1)
Zásobní standardní roztok barvy, 500 mg/l Pt—(1,245 ± 0,005) g K₂PtCl₆ a (1,000 ± 0,005) g CoCl₂·6H₂O rozpustit v kolem 500 ml opticky čisté vody, přidat (100 ± 1) ml kyseliny chlorovodíkové a doplnit vodou na 1000 ml v odměrné baňce; uchovávat ve tmě při (4 ± 2) °C v těsně uzavřené lahvi z tmavohnědého skla — stálý nejméně 3 roky (bod 6.3.1)
Standardní roztok barvy, 100 mg/l Pt—20 ml zásobního roztoku převést pipetou do odměrné baňky 100 ml a doplnit opticky čistou vodou; v těsné lahvi, ve tmě při (4 ± 2) °C stálý nejméně 1 měsíc (bod 6.3.2)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 7887:2012 — „Water quality — Examination and determination of colour“.

Jak tato metoda funguje?

Metoda A (kap. 4): protřepaný, nefiltrovaný vzorek v bezbarvé lahvi se pozoruje v rozptýleném světle na bílém pozadí, po usazení suspendovaných látek, a popíše se intenzita barvy (žádná, slabá, světlá, tmavá) a odstín, např.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Metody: A — zdánlivá barva, vizuálně; B — skutečná barva, absorpční koeficient; C — skutečná barva v mg/l Pt při 410 nm; D — vizuální porovnání s roztoky hexachloroplatičitanu (kap. 1); Vlnové délky — metoda B: 436 nm (vždy), 525 nm a 620 nm; výsledek v m⁻¹, zaokrouhlený na 0,1 m⁻¹ (bod 5.2, 5.9); Vlnová délka — metoda C: 410 nm; spektrofotometr se šířkou pásma 5 nm nebo filtrový fotometr s pásmem kolem 20 nm (bod 6.4); Kyvety — metoda C: skleněné nebo křemenné s optickou dráhou 40 mm nebo 50 mm; pro silně zbarvené vzorky 10 mm (bod 6.4.1).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 7 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Bezbarvé lahve, Spektrofotometr nebo filtrový fotometr, Kyvety, Souprava pro membránovou filtraci, pH-metr.

Kde se tato zkouška používá?

Voda určená k lidské spotřebě — popisný požadavek „přijatelná pro spotřebitele a bez abnormálních změn“ (Dz.U. 2026 pol. 748, příl. č. 1 část C tab. 2 poř. č. 1), bez číselné hodnoty; Monitoring povrchových a podzemních vod — ukazatel 3.1.3 „Barva“, spektrofotometrická a vizuální metodika podle PN-EN ISO 7887 (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8); Surová voda a pitná voda — metody B, C a D (kap. 1); Průmyslová voda s malou barvou — metoda B (kap. 1); Práce v terénu — předběžné posouzení zdánlivé barvy metodou A (kap. 1).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Hexachloroplatičitan draselný je senzibilizující a toxická sloučenina — při práci s ním se používají ochranné prostředky (bod 6.3.1); S kyselinou chlorovodíkovou a chloridem kobaltnatým se zachází podle bezpečnostních listů.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 7887.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí