🔩 Zkouška těsnosti bublinkovou metodou — zjišťování a lokalizace netěsností ponornou technikou nebo nanášením kapaliny na objekt pod rozdílem tlaků; PN-EN 1593

Materiály a NDT PN-EN 1593:

Ve zkratce

Netěsnosti se zjišťují a lokalizují vytvořením rozdílu tlaků na stěně objektu a pozorováním tvorby bublinek v kapalině na straně nižšího tlaku: ponořením objektu (ponorná technika, s určitým zařízením i kvantitativně) nebo nanesením kapaliny na povrch (technika nanášení kapaliny). Zkouška se provádí podle normy PN-EN 1593:2004 (polská verze; zavádí EN 1593:1999 [IDT] a EN 1593:1999/A1:2003 [IDT]); STAV (stav k 16.11.2026): PN-EN 1593:2004 (polská verze) platná; zavádí EN 1593:1999 a EN 1593:1999/A1:2003; nahradila PN-EN 1593:2002 (anglická verze). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Zařízení, která lze zbavit plynu nebo naplnit plynem pod tlakem (EN 1593:1999, kap. 1), Svarové spoje, kovové výrobky a konstrukce — zjištění a lokalizace netěsností.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 1593:2004 (polská verze; zavádí EN 1593:1999 [IDT] a EN 1593:1999/A1:2003 [IDT])
  • Kategorie: Materiály a NDT
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav k 16.11.2026): PN-EN 1593:2004 (polská verze) platná; zavádí EN 1593:1999 a EN 1593:1999/A1:2003; nahradila PN-EN 1593:2002 (anglická verze)
  • Vydání (z karty PKN): PN-EN 1593:2004, 13 stran, KT 7 Nedestruktivního zkoušení, ICS 19.100
  • Techniky (kap. 1): a) ponorná — s určitým zařízením i kvantitativně (příloha A); b) nanášení kapaliny

Přehled

STAV (stav k 16.11.2026; karta PKN odečtena 10.10.2026 a znovu 16.11.2026 — beze změn). Karta PN-EN 1593:2004 (polská verze) bez štítku zrušení: název (v překladu) „Nedestruktivní zkoušení -- Zkoušky těsnosti -- Bublinková zkouška“, zveřejnění 04-10-2004, 13 stran, Sektor základních otázek a systémů řízení, KT 7 Nedestruktivního zkoušení, „Nahrazuje: PN-EN 1593:2002 - anglická verze“, „Zavádí: EN 1593:1999 [IDT], EN 1593:1999/A1:2003 [IDT]“, ICS 19.100. V katalogu iTeh (odečet 10.10.2026) má EN 1593:1999 stav „Published“, poslední etapa periodického přezkoumání CEN — „9060 – Closure of 2 Year Review Enquiry“ s datem 04.06.2025.

CO TATO NORMA POPISUJE. EN 1593:1999 (kap. 1): postupy zjišťování a lokalizace netěsností technikami emise bublinek; citlivost závisí na technice a použitých materiálech. Popsány jsou dvě techniky: a) ponorná — s určitým zařízením lze jí provádět kvantitativní měření (informativní příloha A); b) nanášení kapaliny. Normu lze použít pro zařízení, která lze zbavit plynu (vakuum) nebo naplnit plynem pod tlakem. Pole „Předmět“ karty PKN PN-EN 1593:2004, celé (v překladu): „Jsou stanoveny postupy za účelem zjištění a lokalizace netěsností popsanými technikami emise bublinek: ponornou a nanášení kapaliny“ (na kartě bez tečky). Normu připravila komise CEN/TC 138 „Nedestruktivní zkoušení“. Odkazy: EN 473 (kvalifikace personálu NDT), EN 1330-8 (terminologie zkoušek těsnosti — z ní pocházejí definice), EN 1779:1999 (kritéria volby metody zkoušky těsnosti). Obsah: 4 kvalifikace personálu, 5 princip, 6 všeobecné požadavky, 7 rušivé činitele, 8 ponorná technika, 9 technika nanášení kapaliny, 10 protokol, příloha A (informativní) — příklad kvantitativního hodnocení netěsnosti.

PRINCIP A VŠEOBECNÉ POŽADAVKY (EN 1593:1999, kap. 4–6 — text čten ze skenu zkušební ukázky). Předpokládá se, že zkoušky provádí kvalifikovaný personál; kvalifikaci se doporučuje potvrzovat certifikací podle EN 473 nebo rovnocennou. Princip: vytvoří se rozdíl tlaků na stěně objektu a pozoruje se tvorba bublinek v kapalině na straně nižšího tlaku; nejmenší zjistitelná netěsnost závisí na rozdílu tlaků, plynu a kapalině. Poloha netěsnosti má být viditelná přímo nebo nepřímo, aby se ověřilo, zda jde o skutečnou netěsnost ve zkoušené oblasti. Zkušebním plynem je obvykle vzduch; lze použít inertní plyny — pak je třeba zohlednit nebezpečí atmosféry chudé na kyslík. Je třeba ověřit, že objekt byl navržen na rozdíl tlaků zkoušky, a podmínky zkoušky nesmějí objekt trvale deformovat ani ohrožovat obsluhu. U ponorné techniky se tlak v uzavřeném objektu před prohlídkou udržuje po dobu potřebnou k ustálení emise bublinek — u malých netěsností to může trvat několik minut. Teplota zkoušeného povrchu obvykle ne nižší než 278 K (5 °C) a ne vyšší než 323 K (50 °C) po celou dobu zkoušky; místní ohřev nebo chlazení se smí použít, je-li teplota v tomto rozmezí; jiné teploty — pokud se postup ukázal jako vhodný. Přímá prohlídka: povrch prohlížen ze vzdálenosti ne větší než 0,6 m, pod úhlem ne menším než 30° (v textu normy „1/6 rad (30 degrees)“, ačkoli 30° je π/6 rad); lze používat zrcadla a lupy; osvětlení, v případě potřeby svítilnou, doporučeno 350–500 lx. Nepřímá prohlídka (zrcadla, endoskopy, dalekohledy) — s rozlišením nejméně rovným přímé prohlídce.

ZMĚNA A1:2003. Odstraňuje informativní přílohu ZA o vztahu ke směrnici 97/23/ES (tlaková zařízení) a odpovídajícím způsobem mění obsah a předmluvu; postupy zkoušky nemění.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. Zaprvé — příliš krátké ustálení u ponorné techniky: malé netěsnosti potřebují několik minut, než se objeví bublinky; prohlídka hned po ponoření dává „těsné“. Zadruhé — teplota mimo 5–50 °C (studený objekt, ohřátý svar) mění chování kapaliny; jiná teplota jen u postupu prokázaného jako vhodný. Zatřetí — prohlídka z větší vzdálenosti než 0,6 m nebo při slabém světle (doporučeno 350–500 lx) přehlédne jednotlivé bublinky. Začtvrté — citlivost závisí na rozdílu tlaků, plynu a kapalině: „bez netěsnosti“ bez uvedení těchto podmínek nic neříká; volba metody zkoušky těsnosti podle kritérií EN 1779. Zapáté — číslo s členem ISO nebo bez roku neoznačuje dokument jednoznačně.

CO NEUVÁDÍME. Zkušební ukázka normy (sken) končí bodem 6.6. Neuvádíme obsah kapitol 7–10 (rušivé činitele, průběh ponorné techniky a techniky nanášení kapaliny, druhy kapalin a pěnotvorných roztoků, protokol) ani příklad kvantitativního hodnocení z přílohy A.

Princip metody

Na stěně objektu se vytvoří rozdíl tlaků (přetlak plynu v objektu nebo podtlak) a pozoruje se tvorba bublinek v kapalině na straně nižšího tlaku — v lázni, do které je objekt ponořen (ponorná technika), nebo v kapalině nanesené na povrch (technika nanášení kapaliny). Nejmenší zjistitelná netěsnost závisí na rozdílu tlaků, plynu a kapalině (EN 1593:1999, kap. 1 a 5).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav k 16.11.2026)PN-EN 1593:2004 (polská verze) platná; zavádí EN 1593:1999 a EN 1593:1999/A1:2003; nahradila PN-EN 1593:2002 (anglická verze)
Vydání (z karty PKN)PN-EN 1593:2004, 13 stran, KT 7 Nedestruktivního zkoušení, ICS 19.100
Techniky (kap. 1)a) ponorná — s určitým zařízením i kvantitativně (příloha A); b) nanášení kapaliny
Zkušební plyn (6.1)obvykle vzduch; inertní plyny přípustné — pak zohlednit atmosféru chudou na kyslík
Teplota povrchu (6.4)278–323 K (5–50 °C) po celou zkoušku; jiná — jen u postupu prokázaného jako vhodný
Prohlídka (6.5, 6.6)přímá ze vzdálenosti ≤ 0,6 m, pod úhlem ≥ 30°; doporučené osvětlení 350–500 lx; nepřímá — rozlišení nejméně jako přímá
Ustálení (6.3, ponorná technika)udržovat tlak před prohlídkou do ustálení emise bublinek; u malých netěsností — několik minut

Norma

Označení normy
PN-EN 1593:2004 (polská verze; zavádí EN 1593:1999 [IDT] a EN 1593:1999/A1:2003 [IDT])
Název (PL)
Badania nieniszczące — Badania szczelności — Próba pęcherzykowa
Název (EN)
Non-destructive testing — Leak testing — Bubble emission techniques

Postup krok za krokem

  1. Příprava

    Ověřit, že objekt vydrží rozdíl tlaků zkoušky bez trvalé deformace a bez ohrožení obsluhy; zvolit plyn (obvykle vzduch); teplota povrchu 5–50 °C.

  2. Vytvoření rozdílu tlaků

    Naplnit objekt plynem pod tlakem nebo vytvořit podtlak; u ponorné techniky udržovat tlak do ustálení emise bublinek (u malých netěsností několik minut).

  3. Kapalina

    Ponořit objekt (ponorná technika) nebo nanést kapalinu na zkoušený povrch (technika nanášení kapaliny); podrobnosti NEUVÁDÍME.

  4. Prohlídka

    Přímo z ≤ 0,6 m, pod úhlem ≥ 30°, při 350–500 lx, nebo nepřímo přístroji s nejméně stejným rozlišením; ověřit, zda je indikace skutečnou netěsností ve zkoušené oblasti.

  5. Protokol

    Podle kapitoly 10 (obsah NEUVÁDÍME); uvést techniku, plyn, rozdíl tlaků a kapalinu. PN-EN 1593:2004 platná (stav k 16.11.2026).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Zdroj plynu pod tlakem nebo vakua s měřením tlakuRozdíl tlaků ne větší, než na jaký byl objekt navržen (6.2); hodnoty NEUVÁDÍME—
Nádrž s kapalinou k ponoření nebo kapalina k nanesení na povrchDruh kapalin a roztoků NEUVÁDÍME (kap. 8–9 mimo přečtenou část)—
Osvětlení a optické pomůckySvítilna nebo přídavné osvětlení na 350–500 lx; zrcadla, lupy; při nepřímé prohlídce endoskopy, dalekohledy—
Povrchový teploměrKontrola rozmezí 5–50 °C (6.4)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Kapalina pro detekci bublinek—Druh a složení NEUVÁDÍME (obsah kapitol 8–9 mimo přečtenou část)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 1593:2004 (polská verze; zavádí EN 1593:1999 [IDT] a EN 1593:1999/A1:2003 [IDT]) — „Non-destructive testing — Leak testing — Bubble emission techniques“.

Jak tato metoda funguje?

Na stěně objektu se vytvoří rozdíl tlaků (přetlak plynu v objektu nebo podtlak) a pozoruje se tvorba bublinek v kapalině na straně nižšího tlaku — v lázni, do které je objekt ponořen (ponorná technika), nebo v kapalině nanesené na povrch (technika nanášení kapaliny). Nejmenší zjistitelná netěsnost závisí na rozdílu tlaků, plynu a kapalině (EN 1593:1999, kap.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav k 16.11.2026): PN-EN 1593:2004 (polská verze) platná; zavádí EN 1593:1999 a EN 1593:1999/A1:2003; nahradila PN-EN 1593:2002 (anglická verze); Vydání (z karty PKN): PN-EN 1593:2004, 13 stran, KT 7 Nedestruktivního zkoušení, ICS 19.100; Techniky (kap. 1): a) ponorná — s určitým zařízením i kvantitativně (příloha A); b) nanášení kapaliny; Zkušební plyn (6.1): obvykle vzduch; inertní plyny přípustné — pak zohlednit atmosféru chudou na kyslík.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Zdroj plynu pod tlakem nebo vakua s měřením tlaku, Nádrž s kapalinou k ponoření nebo kapalina k nanesení na povrch, Osvětlení a optické pomůcky, Povrchový teploměr.

Kde se tato zkouška používá?

Zařízení, která lze zbavit plynu nebo naplnit plynem pod tlakem (EN 1593:1999, kap. 1); Svarové spoje, kovové výrobky a konstrukce — zjištění a lokalizace netěsností.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Objekt pod tlakem plynu — nebezpečí roztržení; zkušební tlak ne větší, než předpokládá konstrukce (6.2); Inertní plyny — riziko atmosféry chudé na kyslík v místnosti (6.1); VĚCNÁ POZNÁMKA: výsledek bez techniky, rozdílu tlaků, plynu a kapaliny není srovnatelný.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 1593:.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí