🔩 Radiografie kovových výrobků — základní pravidla filmové techniky (odlitky, výkovky, válcované výrobky)

Materiály a NDT PN-EN ISO 5579

Ve zkratce

Základní pravidla průmyslové radiografie filmovou technikou pro kovové výrobky a materiály — nejen svary. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 5579:2014-02; Třídy technik: Třída A — základní techniky; třída B — zlepšené techniky; techniky lepší než třída B možné po dohodě stran. Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Zkoušení odlitků: staženiny, bubliny, vměstky, nedolitky, Zkoušení výkovků a válcovaných výrobků, Kontrola konstrukčních prvků, potrubí a dílů lodí a letadel.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 5579:2014-02
  • Kategorie: Materiály a NDT
  • Kroky postupu: 8
  • Třídy technik: Třída A — základní techniky; třída B — zlepšené techniky; techniky lepší než třída B možné po dohodě stran
  • Kompenzace odchylky od třídy B: Minimální optická hustota zvýšená na 3,0 nebo lepší třída filmového systému s minimální optickou hustotou 2,6; ostatní podmínky třídy B beze změn
  • Geometrické veličiny: t — jmenovitá tloušťka, w — prozařovaná tloušťka, b — vzdálenost objekt–film, d — velikost zdroje nebo ohniska, f — vzdálenost zdroj–objekt, SFD = f + b

Přehled

STAV (stav k 11.11.2026). PN-EN ISO 5579:2014-02 — anglická verze zveřejněná 25-02-2014 (KT 7 Nedestruktivního zkoušení), zavádí EN ISO 5579:2013 a ISO 5579:2013 [IDT], nahrazuje PN-EN 444:1998 (polskou verzi); polská verze nebyla vydána, karta PKN neuvádí nástupkyni ani datum zrušení. ISO 5579:2013 (třetí vydání) je platná — naposledy potvrzena při systematické revizi 13-02-2025 (etapa 90.93). Ve vydání 2013 bylo mj. rozšířeno napětí rentgenek z 500 kV na nejvýše 1000 kV, změněn nomogram minimálních vzdáleností zdroje pro ohniska od 0,1 mm do 8 mm a dřívější třídy filmů T2 a T3 nahrazeny třídami C3–C5 podle ISO 11699-1:2008. Popis vychází z náhledu ISO 5579:2013 (kap. 1–6.1).

Norma uvádí obecná pravidla průmyslové rentgenové a gama radiografie pro účely defektoskopie, s použitím filmových technik, pro kontrolu kovových výrobků a materiálů. Nestanoví kritéria přípustnosti vad. V úvodu se uvádí, že norma stanoví základní techniky radiografie tak, aby uspokojivých a opakovatelných výsledků bylo dosahováno hospodárně, a normy pro konkrétní použití by měly být s těmito základními pravidly v souladu. Norma je tedy nadřazeným dokumentem vůči normám pro konkrétní použití.

Techniky se dělí do dvou tříd: třídy A (základní) a třídy B (zlepšené), používané tehdy, když by třída A mohla být nedostatečně citlivá. Lepší techniky než třída B jsou možné a strany je mohou dohodnout stanovením všech příslušných parametrů zkoušení; volbu techniky dohodnou zúčastněné strany. Nelze-li z technických nebo průmyslových důvodů splnit jednu z podmínek třídy B, například druh zdroje záření nebo vzdálenost zdroj–objekt, mohou strany dohodnout přijetí podmínky z třídy A; ztráta citlivosti se kompenzuje zvýšením minimální optické hustoty na 3,0 nebo volbou lepší třídy filmového systému s minimální optickou hustotou 2,6, při nezměněných ostatních podmínkách třídy B, zejména dosažené jakosti obrazu.

Předmět normy je omezen dvakrát a je dobré to vědět před jejím uvedením v dokumentaci. Zaprvé zahrnuje výhradně kovové výrobky a materiály. Zadruhé, od třetího vydání z roku 2013 vstoupilo slovo „film“ do názvu a norma platí výhradně pro filmy pro nedestruktivní zkoušení jako detektory obrazu a nepoužije se pro digitální radiografické detektory. Digitální radiografie, paměťové fólie a systémy radioskopie v reálném čase vyžadují jiný referenční dokument, ačkoli fyzika zkoušky je stejná.

Radiografická metoda je objemová metoda: umožňuje zjišťovat povrchové i vnitřní nespojitosti, také v objektech složitých tvarů (podklad Slezské technické univerzity). Vyžaduje přitom přístup ke dvěma protilehlým povrchům a zjistitelnost plošných vad silně závisí na jejich orientaci vůči směru záření, což bývá důvodem opakovaného prozařování objektu.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Další část kapitoly 6 (napětí rentgenek, minimální vzdálenosti zdroj–objekt, třídy filmových systémů a fólie, optická hustota, zpracování, podmínky prohlížení) a protokol jsou mimo náhled — jejich hodnoty neuvádíme.

Princip metody

Objekt se ozáří rentgenovým zářením X nebo zářením gama. Záření prochází materiálem a jeho intenzita a stejnoměrnost rozložení po průchodu závisejí na tloušťce a hustotě materiálu v dráze svazku. Vystupující záření se zaznamená na radiografický film; po fotochemickém zpracování vznikne radiogram, na kterém úbytek materiálu dává vyšší zčernání. Základní geometrické veličiny jsou jmenovitá tloušťka t, prozařovaná tloušťka w počítaná ze jmenovitých tlouštěk všech prozařovaných stěn, vzdálenost objekt–film b, velikost zdroje nebo ohniska d, vzdálenost zdroj–objekt f a vzdálenost zdroj–film SFD, která je součtem f a b. Jakost obrazu se ověřuje ukazatelem jakosti obrazu podle norem řady ISO 19232, které stanoví drátkové a stupňovité otvorové ukazatele, třídy jakosti obrazu a experimentální hodnocení hodnot jakosti obrazu.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
Třídy technikTřída A — základní techniky; třída B — zlepšené techniky; techniky lepší než třída B možné po dohodě stran
Kompenzace odchylky od třídy BMinimální optická hustota zvýšená na 3,0 nebo lepší třída filmového systému s minimální optickou hustotou 2,6; ostatní podmínky třídy B beze změn
Geometrické veličinyt — jmenovitá tloušťka, w — prozařovaná tloušťka, b — vzdálenost objekt–film, d — velikost zdroje nebo ohniska, f — vzdálenost zdroj–objekt, SFD = f + b
Ukazatele jakosti obrazuPodle ISO 19232-1 (drátkové), ISO 19232-2 (stupňovité otvorové), ISO 19232-3 (třídy jakosti obrazu), ISO 19232-4 (experimentální hodnocení)
Velikost zdrojePodle EN 12543 pro rentgenky a EN 12679 pro zdroje gama
NegatoskopyMinimální požadavky na průmyslové radiografické negatoskopy podle ISO 5580
Kvalifikace personáluPodle ISO 9712 nebo rovnocenná, na úrovni odpovídající danému průmyslovému odvětví
Kritéria přípustnostiNorma je nestanoví — přebírají se z výrobkových nebo podrobných norem

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 5579:2014-02
Název (PL)
Badania nieniszczące — Badania radiograficzne materiałów metalowych z zastosowaniem błon i promieniowania X lub gamma — Zasady podstawowe
Název (EN)
Non-destructive testing — Radiographic testing of metallic materials using film and X- or gamma rays — Basic rules

Postup krok za krokem

  1. Kvalifikace personálu

    Zkoušky provádí personál kvalifikovaný podle ISO 9712 nebo rovnocenně, na úrovni odpovídající danému průmyslovému odvětví.

  2. Ochrana před ionizujícím zářením

    Norma upozorňuje, že ozáření kterékoli části těla rentgenovým nebo gama zářením může být velmi škodlivé pro zdraví; všude, kde se používají rentgenové přístroje nebo radioaktivní zdroje, je třeba uplatňovat příslušné právní požadavky a přísně dodržovat místní, národní a mezinárodní opatření.

  3. Fáze výroby a příprava povrchu

    Obvykle příprava povrchu není nutná, ztěžují-li však povrchové nepravidelnosti nebo povlaky zjišťování vad, povrch se zabrousí do hladka nebo se povlaky odstraní. Není-li dohodnuto jinak, radiografie se provádí po poslední fázi výroby, například po broušení nebo tepelném zpracování.

  4. Volba třídy techniky

    Dohodnout se zúčastněnými stranami třídu A nebo B; třídu B použít, může-li být třída A nedostatečně citlivá. Při odchylce od podmínky třídy B použít kompenzaci zvýšením minimální optické hustoty na 3,0 nebo lepší třídou filmového systému s optickou hustotou minimálně 2,6.

  5. Uspořádání zkoušky a volba expozice

    Uspořádání zkoušky stanoví podrobné normy pro dané použití. Podle druhu a geometrie objektu zvolit zdroj záření, způsob ozařování a dobu expozice a geometrické veličiny f, b a SFD.

  6. Identifikace a označení

    Ke každému úseku objektu připevnit značky, jejichž obrazy se objeví na radiogramu mimo oblast zájmu a zajistí jednoznačnou identifikaci úseku. Provést trvalé označení polohy každého radiogramu; není-li to možné, zdokumentovat polohu přesnými náčrty nebo fotografiemi.

  7. Překrytí filmů a ukazatel jakosti obrazu

    Při prozařování oblasti dvěma nebo více filmy zajistit dostatečné překrytí, potvrzené značkou o velké hustotě viditelnou na každém filmu. Jakost obrazu ověřit ukazatelem jakosti obrazu podle aplikačních norem a ISO 19232-1, -2, -3 a -4; ukazatel se umísťuje na objekt během zkoušky, takže úroveň jakosti je zaznamenána pro daný radiogram.

  8. Zpracování, hodnocení a protokol

    Vyvolat a ustálit filmy s kontrolou procesu, vyhodnotit radiogramy na negatoskopu a zdokumentovat výsledek v protokolu o zkoušce spolu s číselnou hodnotou jakosti obrazu.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Rentgenový přístrojZdroj záření X; velikost ohniska stanovená podle EN 12543—
Zdroj záření gamaRadioaktivní izotop v izotopovém defektoskopu; velikost zdroje podle EN 12679—
Radiografické filmyFilmové systémy klasifikované podle ISO 11699-1; kontrola zpracování podle ISO 11699-2—
Ukazatele jakosti obrazuDrátkové (ISO 19232-1) a stupňovité otvorové (ISO 19232-2) — určují nejmenší velikost detailu viditelného na obraze—
NegatoskopMinimální požadavky na průmyslové radiografické negatoskopy uvádí ISO 5580—
Olověné značky a značky o velké hustotěIdentifikační značky úseků a značky potvrzující překrytí filmů—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Vývojka a ustalovač—Fotochemické zpracování filmu; kontrola procesu pomocí referenčních hodnot podle ISO 11699-2

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 5579:2014-02 — „Non-destructive testing — Radiographic testing of metallic materials using film and X- or gamma rays — Basic rules“.

Jak tato metoda funguje?

Objekt se ozáří rentgenovým zářením X nebo zářením gama. Záření prochází materiálem a jeho intenzita a stejnoměrnost rozložení po průchodu závisejí na tloušťce a hustotě materiálu v dráze svazku.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Třídy technik: Třída A — základní techniky; třída B — zlepšené techniky; techniky lepší než třída B možné po dohodě stran; Kompenzace odchylky od třídy B: Minimální optická hustota zvýšená na 3,0 nebo lepší třída filmového systému s minimální optickou hustotou 2,6; ostatní podmínky třídy B beze změn; Geometrické veličiny: t — jmenovitá tloušťka, w — prozařovaná tloušťka, b — vzdálenost objekt–film, d — velikost zdroje nebo ohniska, f — vzdálenost zdroj–objekt, SFD = f + b; Ukazatele jakosti obrazu: Podle ISO 19232-1 (drátkové), ISO 19232-2 (stupňovité otvorové), ISO 19232-3 (třídy jakosti obrazu), ISO 19232-4 (experimentální hodnocení).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Rentgenový přístroj, Zdroj záření gama, Radiografické filmy, Ukazatele jakosti obrazu, Negatoskop, Olověné značky a značky o velké hustotě.

Kde se tato zkouška používá?

Zkoušení odlitků: staženiny, bubliny, vměstky, nedolitky; Zkoušení výkovků a válcovaných výrobků; Kontrola konstrukčních prvků, potrubí a dílů lodí a letadel; Základ pro podrobné normy, mj. radiografie svarových spojů.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Upozornění normy: ozáření kterékoli části těla rentgenovým nebo gama zářením může být velmi škodlivé pro zdraví; Přísné dodržování místních, národních a mezinárodních opatření při ionizujícím záření; Izotopové zdroje vyzařují nepřetržitě, také mimo expozici — vyžaduje se předpisové skladování a přeprava zařízení; Ohrazení prostoru, signalizace, osobní dozimetry, dozor radiační ochrany; Chemikálie temné komory — rukavice, větrání, použité roztoky jako chemický odpad.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 5579.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí