🔩 Zkoušení svarů magnetickou práškovou metodou (MT) — magnetování ve dvou kolmých směrech, tečné pole 2–6 kA/m

Materiály a NDT PN-EN ISO 17638

Ve zkratce

Zmagnetovaný svar a tepelně ovlivněná oblast se pokryjí detekčním prostředkem; rozptylové pole nad nespojitostí shromažďuje feromagnetické částice a vytváří indikaci. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 17638:2017-01; Materiál: Výhradně feromagnetické materiály; metoda nemožná u nemagnetických materiálů, např. austenitické oceli. Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Zjišťování povrchových trhlin a studených spojů ve svarech a tepelně ovlivněných oblastech feromagnetických ocelí, Zkoušení tupých, koutových a T-svarů technikami jha, hrotů a kabelů a cívek (obrázky 4–6 normy), Zkoušení svarů v konstrukčních ocelích při doporučeném tečném poli 2–6 kA/m.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 17638:2017-01
  • Kategorie: Materiály a NDT
  • Kroky postupu: 8
  • Materiál: Výhradně feromagnetické materiály; metoda nemožná u nemagnetických materiálů, např. austenitické oceli
  • Doporučené tečné pole: U konstrukčních ocelí ve svarech 2 kA/m až 6 kA/m (efektivní hodnota)
  • Směry magnetování: Dva přibližně kolmé směry, s odchylkou nejvýše 30°; zkouška v jednom směru se nedoporučuje

Přehled

STAV (stav k 11.11.2026). PN-EN ISO 17638:2017-01 — anglická verze zveřejněná 18-01-2017 (KT 165 Svařování a příbuzných procesů), zavádí EN ISO 17638:2016 a ISO 17638:2016 [IDT], nahrazuje PN-EN ISO 17638:2010 (anglickou a německou verzi); polská verze nebyla vydána, karta PKN neuvádí nástupkyni ani datum zrušení. ISO 17638:2016 (druhé vydání, 2016-10) je platná — potvrzena při systematické revizi 14-03-2022 (etapa 90.93). Popis vychází z úplného textu ISO 17638:2016.

Norma stanoví techniky zjišťování povrchových vad ve svarech feromagnetických materiálů, včetně tepelně ovlivněných oblastí, magnetickou práškovou metodou. Techniky jsou vhodné pro většinu svařovacích procesů a uspořádání spojů; varianty základních technik dávající vyšší nebo nižší citlivost zkoušky popisuje příloha A. Norma nestanoví úrovně přípustnosti indikací — ty uvádí ISO 23278 nebo výrobkové či aplikační normy. Druhé vydání ISO 17638:2016 ruší a nahrazuje první vydání ISO 17638:2003, technicky změněné.

Metoda využívá rozptyl magnetického pole v místě vady; pole lze vybudit jen ve feromagnetických materiálech, proto se zkouška neprovádí na nemagnetických materiálech, například austenitické oceli. Norma se týká povrchových vad ve svarech a tepelně ovlivněných oblastech. Nepravé indikace, které mohou maskovat relevantní indikace, vznikají mj. v důsledku změn magnetické permeability a velkých změn geometrie, např. v tepelně ovlivněné oblasti — při podezření na maskování se povrch obrobí nebo se použije jiná metoda.

Norma odkazuje na ISO 3059 (podmínky pozorování), ISO 9934-1 (obecné zásady), ISO 9934-2 (detekční prostředky) a ISO 9934-3 (zařízení) a termíny přebírá z ISO 12707 a ISO 17635. Zkoušku a hodnocení výsledků pro konečnou přejímku by měl provádět kvalifikovaný personál; doporučuje se kvalifikace podle ISO 9712 nebo rovnocenné normy na odpovídající úrovni v daném průmyslovém odvětví.

CO ZDE NEUVÁDÍME. Varianty technik s vyšší nebo nižší citlivostí z přílohy A ani požadavky ISO 3059 a ISO 9934-1/-2/-3, na které norma odkazuje, nepřepisujeme.

Princip metody

Zkoušená oblast se zmagnetuje tak, aby ve feromagnetickém materiálu procházel magnetický tok. Nespojitost místně zvyšuje magnetickou reluktanci a vychyluje siločáry; leží-li na povrchu nebo mělce pod ním, prochází pole částečně mimo materiál a v této oblasti se hromadí feromagnetický prášek a vytváří indikaci. Zjistitelnost závisí na úhlu mezi hlavní osou vady a směrem pole: nejvyšší je při kolmé orientaci a vada rovnoběžná s polem může zůstat nezjištěna. Proto se ke zjištění vad všech orientací svary magnetují ve dvou přibližně navzájem kolmých směrech, s odchylkou nejvýše 30°. U konstrukčních ocelí se ve svarech doporučuje tečné pole od 2 kA/m do 6 kA/m (efektivní hodnota). Indikace mají kvalitativní povahu — umožňují vadu označit, ne však určit její hloubku.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
MateriálVýhradně feromagnetické materiály; metoda nemožná u nemagnetických materiálů, např. austenitické oceli
Doporučené tečné poleU konstrukčních ocelí ve svarech 2 kA/m až 6 kA/m (efektivní hodnota)
Směry magnetováníDva přibližně kolmé směry, s odchylkou nejvýše 30°; zkouška v jednom směru se nedoporučuje
Šířka dráhy tokud ne menší než šířka svaru a tepelně ovlivněné oblasti zvětšená o 50 mm; svar a TOO vždy v účinné oblasti
Typické techniky (orientační hodnoty)Jho a hroty: rozteč d ≥ 75 mm, šířka zkoušeného pásu b ≤ d/2; kabely a cívky (podélné vady): 20 mm ≤ a ≤ 50 mm, N·I ≥ 8D
OdmagnetováníPo zkoušce střídavým proudem obvykle zbytečné; je-li požadováno — stanovenou metodou na stanovenou úroveň (při obrábění doporučeno H < 0,4 kA/m)
Úrovně přípustnostiNorma nestanoví úrovně přípustnosti — uvádí je ISO 23278 nebo výrobkové a aplikační normy

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 17638:2017-01
Název (PL)
Badanie nieniszczące spoin — Badanie magnetyczno-proszkowe
Název (EN)
Non-destructive testing of welds — Magnetic particle testing

Postup krok za krokem

  1. Dohody před zkouškou

    Stanovit zkušební postup, požadavky na certifikaci personálu NDT, rozsah pokrytí zkouškou, stav výroby dílu, používané zkušební techniky, ověření účinnosti systému, případné odmagnetování, úroveň přípustnosti a postup při nepřípustných indikacích.

  2. Doplňující informace

    V případě potřeby shromáždit druh a označení základního materiálu a svarového kovu, svařovací proces, polohu a rozsah zkoušených svarů, přípravu a rozměry spoje, polohu a rozsah oprav, zpracování po svařování a stav povrchu.

  3. Příprava povrchu

    Zkoušené oblasti musí být suché, pokud se nepoužívají prostředky určené pro mokré povrchy. V případě potřeby zlepšit stav povrchu brusným papírem nebo místním broušením, aby bylo možné přesné vyhodnocení indikací; čištění nesmí poškodit materiál, povrchovou úpravu ani detekční prostředky. Detekční prostředky používat v rozsahu teplot uvedeném výrobcem.

  4. Magnetování

    Použít elektromagnetické jho na střídavý proud, přístroj s hroty nebo přiložený či provlečený vodič nebo cívku. U hrotů přijmout opatření omezující přehřátí, propálení a jiskření v místech dotyku; stopy po jiskření odstranit a oblast zkontrolovat vhodnou metodou.

  5. Ověření magnetování

    Potvrdit dostatečnou indukci u povrchu: zkouškou referenčního dílu s jemnými nespojitostmi v nejméně příznivých místech, měřením intenzity tečného pole Hallovou sondou co nejblíže povrchu, výpočtem přibližné hodnoty proudu pro doporučené tečné pole nebo jinou metodou založenou na uznaných zásadách.

  6. Směry a oblast zkoušky

    Magnetovat ve dvou přibližně kolmých směrech (odchylka do 30°). Zohlednit, že v blízkosti pólových nástavců a konců hrotů je nezkoušitelná oblast v důsledku nadměrné intenzity pole, viditelná jako „kožich“ částic; zajistit správné vzájemné překrytí zkoušených oblastí.

  7. Nanesení prostředku a pozorování

    Po přípravě objektu nanést detekční prostředek (nástřikem, poléváním nebo poprášením) bezprostředně před magnetováním a během něj; před vypnutím pole vyčkat na vytvoření indikací. U suspenzí udržovat pole, dokud většina nosné kapaliny nesteče z povrchu. Hodnocení po vypnutí pole na základě remanentního magnetismu jen tehdy, prokázalo-li ověření účinnosti systému, že díl indikace zadrží. Pozorovat indikace za podmínek podle ISO 3059.

  8. Hodnocení, dokumentace a odmagnetování

    Posoudit indikace vůči přijaté úrovni přípustnosti (např. ISO 23278); při podezření na maskování nepravými indikacemi povrch obrobit nebo použít jinou metodu. Indikace zaznamenat (popis, náčrt, fotografie, průhledná páska, lak, snímatelný povlak, videozáznam aj.). V protokolu uvést mj. materiály, druh spoje, tloušťku, svařovací proces, teplotu objektu a prostředku, parametry zkoušky (druh magnetování a proudu, prostředek, podmínky pozorování), výsledek ověření účinnosti, úroveň přípustnosti, popis a polohu indikací, výsledek a personál s kvalifikací. Odmagnetovat, je-li to požadováno.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Elektromagnetické jho na střídavý proudZákladní vybavení podle normy; pole prochází v přímkách mezi pólovými nástavci, nejlépe zjišťuje vady příčné k ose jha. Permanentní magnety a elektromagnety na stejnosměrný proud přípustné jen po dohodě při poptávce a objednávce—
Přístroj pro průchod proudu s hrotyMěděné hroty; pole se šíří kruhově kolem hrotů, zjišťuje podélné vady. Vyžaduje pečlivé očištění míst dotyku, aby se omezilo propálení a jiskření—
Magnetovací vodiče a cívkyPřiložený nebo provlečený vodič nebo průchozí cívka (kruhová, čtvercová nebo vytvarovaná z vodiče) — pole podélné vůči ose cívky, zjišťuje příčné vady—
Hallova sonda (měřič tečného pole)Měření intenzity tečného pole co nejblíže povrchu k potvrzení magnetování—
Indikátory toku (destičkové)Dotykové indikátory dávající orientaci o velikosti a směru tečného pole; neslouží k potvrzení, že intenzita je dostatečná—
Lampa UV-A a luxmetrPodmínky pozorování podle ISO 3059 — pro fluorescenční i nefluorescenční prostředky—
OdmagnetovačOdmagnetování dílu po zkoušce, je-li požadováno—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Suchý magnetický prášek—Částice obsahující čisté železo, oxidy železa (Fe3O4 nebo Fe2O3), ferity nebo slitiny niklu; doporučen pro drsné povrchy. Detekční prostředky podle ISO 9934-2
Vodná suspenze—Mokrá metoda: rychleji odhaluje indikace, nehořlavá, méně škodlivá pro životní prostředí a snáze odstranitelná, může však způsobit korozi povrchu a elektrické zkraty
Olejová suspenze—Dobře rozptyluje částice, nezpůsobuje korozi ani zkraty, je však hořlavá, pomaleji odhaluje indikace a uvolňuje škodlivé výpary; nepoužívat s magnetováním průchodem proudu kvůli ohřevu a riziku požáru
Fluorescenční prášek—K pozorování v ultrafialovém světle; mokrá metoda má vyšší citlivost než suchá
Kontrastní podklad—Používaný pod černé nebo barevné nefluorescenční prášky ke zvýšení kontrastu indikací

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 17638:2017-01 — „Non-destructive testing of welds — Magnetic particle testing“.

Jak tato metoda funguje?

Zkoušená oblast se zmagnetuje tak, aby ve feromagnetickém materiálu procházel magnetický tok. Nespojitost místně zvyšuje magnetickou reluktanci a vychyluje siločáry; leží-li na povrchu nebo mělce pod ním, prochází pole částečně mimo materiál a v této oblasti se hromadí feromagnetický prášek a vytváří indikaci.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

Materiál: Výhradně feromagnetické materiály; metoda nemožná u nemagnetických materiálů, např. austenitické oceli; Doporučené tečné pole: U konstrukčních ocelí ve svarech 2 kA/m až 6 kA/m (efektivní hodnota); Směry magnetování: Dva přibližně kolmé směry, s odchylkou nejvýše 30°; zkouška v jednom směru se nedoporučuje; Šířka dráhy toku: d ne menší než šířka svaru a tepelně ovlivněné oblasti zvětšená o 50 mm; svar a TOO vždy v účinné oblasti.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Elektromagnetické jho na střídavý proud, Přístroj pro průchod proudu s hroty, Magnetovací vodiče a cívky, Hallova sonda (měřič tečného pole), Indikátory toku (destičkové), Lampa UV-A a luxmetr, Odmagnetovač.

Kde se tato zkouška používá?

Zjišťování povrchových trhlin a studených spojů ve svarech a tepelně ovlivněných oblastech feromagnetických ocelí; Zkoušení tupých, koutových a T-svarů technikami jha, hrotů a kabelů a cívek (obrázky 4–6 normy); Zkoušení svarů v konstrukčních ocelích při doporučeném tečném poli 2–6 kA/m; Zkoušení míst oprav svarů (poloha a rozsah oprav se uvádějí před zkouškou); Zkoušení v různých fázích výroby — stav výroby se stanoví před zkouškou.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Norma ukládá zvláštní pozornost toxickým, hořlavým a těkavým materiálům, elektrické bezpečnosti a nefiltrovanému UV záření; Zkouška vytváří silná magnetická pole u objektu a zařízení — předměty citlivé na pole je třeba odstranit z prostoru; Hroty: přehřátí, propálení povrchu a jiskření při špatném dotyku; olejové suspenze nepoužívat s magnetováním průchodem proudu kvůli riziku požáru; Vodné suspenze mohou způsobit korozi povrchu a elektrické zkraty; Výpary olejových suspenzí škodlivé pro zdraví a životní prostředí — větrání, rukavice, ochrana dýchacích cest.

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 17638.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí