🔩 Zkoušení svarů magnetickou práškovou metodou (MT) — magnetování ve dvou kolmých směrech, tečné pole 2–6 kA/m
Ve zkratce
Zmagnetovaný svar a tepelně ovlivněná oblast se pokryjí detekčním prostředkem; rozptylové pole nad nespojitostí shromažďuje feromagnetické částice a vytváří indikaci. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 17638:2017-01; Materiál: Výhradně feromagnetické materiály; metoda nemožná u nemagnetických materiálů, např. austenitické oceli. Postup zahrnuje 8 kroků; oblasti použití: Zjišťování povrchových trhlin a studených spojů ve svarech a tepelně ovlivněných oblastech feromagnetických ocelí, Zkoušení tupých, koutových a T-svarů technikami jha, hrotů a kabelů a cívek (obrázky 4–6 normy), Zkoušení svarů v konstrukčních ocelích při doporučeném tečném poli 2–6 kA/m.
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 17638:2017-01
- Kategorie: Materiály a NDT
- Kroky postupu: 8
- Materiál: Výhradně feromagnetické materiály; metoda nemožná u nemagnetických materiálů, např. austenitické oceli
- Doporučené tečné pole: U konstrukčních ocelí ve svarech 2 kA/m až 6 kA/m (efektivní hodnota)
- Směry magnetování: Dva přibližně kolmé směry, s odchylkou nejvýše 30°; zkouška v jednom směru se nedoporučuje
Přehled
STAV (stav k 11.11.2026). PN-EN ISO 17638:2017-01 — anglická verze zveřejněná 18-01-2017 (KT 165 Svařování a příbuzných procesů), zavádí EN ISO 17638:2016 a ISO 17638:2016 [IDT], nahrazuje PN-EN ISO 17638:2010 (anglickou a německou verzi); polská verze nebyla vydána, karta PKN neuvádí nástupkyni ani datum zrušení. ISO 17638:2016 (druhé vydání, 2016-10) je platná — potvrzena při systematické revizi 14-03-2022 (etapa 90.93). Popis vychází z úplného textu ISO 17638:2016.
Norma stanoví techniky zjišťování povrchových vad ve svarech feromagnetických materiálů, včetně tepelně ovlivněných oblastí, magnetickou práškovou metodou. Techniky jsou vhodné pro většinu svařovacích procesů a uspořádání spojů; varianty základních technik dávající vyšší nebo nižší citlivost zkoušky popisuje příloha A. Norma nestanoví úrovně přípustnosti indikací — ty uvádí ISO 23278 nebo výrobkové či aplikační normy. Druhé vydání ISO 17638:2016 ruší a nahrazuje první vydání ISO 17638:2003, technicky změněné.
Metoda využívá rozptyl magnetického pole v místě vady; pole lze vybudit jen ve feromagnetických materiálech, proto se zkouška neprovádí na nemagnetických materiálech, například austenitické oceli. Norma se týká povrchových vad ve svarech a tepelně ovlivněných oblastech. Nepravé indikace, které mohou maskovat relevantní indikace, vznikají mj. v důsledku změn magnetické permeability a velkých změn geometrie, např. v tepelně ovlivněné oblasti — při podezření na maskování se povrch obrobí nebo se použije jiná metoda.
Norma odkazuje na ISO 3059 (podmínky pozorování), ISO 9934-1 (obecné zásady), ISO 9934-2 (detekční prostředky) a ISO 9934-3 (zařízení) a termíny přebírá z ISO 12707 a ISO 17635. Zkoušku a hodnocení výsledků pro konečnou přejímku by měl provádět kvalifikovaný personál; doporučuje se kvalifikace podle ISO 9712 nebo rovnocenné normy na odpovídající úrovni v daném průmyslovém odvětví.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Varianty technik s vyšší nebo nižší citlivostí z přílohy A ani požadavky ISO 3059 a ISO 9934-1/-2/-3, na které norma odkazuje, nepřepisujeme.
Princip metody
Zkoušená oblast se zmagnetuje tak, aby ve feromagnetickém materiálu procházel magnetický tok. Nespojitost místně zvyšuje magnetickou reluktanci a vychyluje siločáry; leží-li na povrchu nebo mělce pod ním, prochází pole částečně mimo materiál a v této oblasti se hromadí feromagnetický prášek a vytváří indikaci. Zjistitelnost závisí na úhlu mezi hlavní osou vady a směrem pole: nejvyšší je při kolmé orientaci a vada rovnoběžná s polem může zůstat nezjištěna. Proto se ke zjištění vad všech orientací svary magnetují ve dvou přibližně navzájem kolmých směrech, s odchylkou nejvýše 30°. U konstrukčních ocelí se ve svarech doporučuje tečné pole od 2 kA/m do 6 kA/m (efektivní hodnota). Indikace mají kvalitativní povahu — umožňují vadu označit, ne však určit její hloubku.
Použití
- Zjišťování povrchových trhlin a studených spojů ve svarech a tepelně ovlivněných oblastech feromagnetických ocelí
- Zkoušení tupých, koutových a T-svarů technikami jha, hrotů a kabelů a cívek (obrázky 4–6 normy)
- Zkoušení svarů v konstrukčních ocelích při doporučeném tečném poli 2–6 kA/m
- Zkoušení míst oprav svarů (poloha a rozsah oprav se uvádějí před zkouškou)
- Zkoušení v různých fázích výroby — stav výroby se stanoví před zkouškou
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Materiál | Výhradně feromagnetické materiály; metoda nemožná u nemagnetických materiálů, např. austenitické oceli |
| Doporučené tečné pole | U konstrukčních ocelí ve svarech 2 kA/m až 6 kA/m (efektivní hodnota) |
| Směry magnetování | Dva přibližně kolmé směry, s odchylkou nejvýše 30°; zkouška v jednom směru se nedoporučuje |
| Šířka dráhy toku | d ne menší než šířka svaru a tepelně ovlivněné oblasti zvětšená o 50 mm; svar a TOO vždy v účinné oblasti |
| Typické techniky (orientační hodnoty) | Jho a hroty: rozteč d ≥ 75 mm, šířka zkoušeného pásu b ≤ d/2; kabely a cívky (podélné vady): 20 mm ≤ a ≤ 50 mm, N·I ≥ 8D |
| Odmagnetování | Po zkoušce střídavým proudem obvykle zbytečné; je-li požadováno — stanovenou metodou na stanovenou úroveň (při obrábění doporučeno H < 0,4 kA/m) |
| Úrovně přípustnosti | Norma nestanoví úrovně přípustnosti — uvádí je ISO 23278 nebo výrobkové a aplikační normy |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 17638:2017-01
- Název (PL)
- Badanie nieniszczące spoin — Badanie magnetyczno-proszkowe
- Název (EN)
- Non-destructive testing of welds — Magnetic particle testing
Postup krok za krokem
-
Dohody před zkouškou
Stanovit zkušební postup, požadavky na certifikaci personálu NDT, rozsah pokrytí zkouškou, stav výroby dílu, používané zkušební techniky, ověření účinnosti systému, případné odmagnetování, úroveň přípustnosti a postup při nepřípustných indikacích.
-
Doplňující informace
V případě potřeby shromáždit druh a označení základního materiálu a svarového kovu, svařovací proces, polohu a rozsah zkoušených svarů, přípravu a rozměry spoje, polohu a rozsah oprav, zpracování po svařování a stav povrchu.
-
Příprava povrchu
Zkoušené oblasti musí být suché, pokud se nepoužívají prostředky určené pro mokré povrchy. V případě potřeby zlepšit stav povrchu brusným papírem nebo místním broušením, aby bylo možné přesné vyhodnocení indikací; čištění nesmí poškodit materiál, povrchovou úpravu ani detekční prostředky. Detekční prostředky používat v rozsahu teplot uvedeném výrobcem.
-
Magnetování
Použít elektromagnetické jho na střídavý proud, přístroj s hroty nebo přiložený či provlečený vodič nebo cívku. U hrotů přijmout opatření omezující přehřátí, propálení a jiskření v místech dotyku; stopy po jiskření odstranit a oblast zkontrolovat vhodnou metodou.
-
Ověření magnetování
Potvrdit dostatečnou indukci u povrchu: zkouškou referenčního dílu s jemnými nespojitostmi v nejméně příznivých místech, měřením intenzity tečného pole Hallovou sondou co nejblíže povrchu, výpočtem přibližné hodnoty proudu pro doporučené tečné pole nebo jinou metodou založenou na uznaných zásadách.
-
Směry a oblast zkoušky
Magnetovat ve dvou přibližně kolmých směrech (odchylka do 30°). Zohlednit, že v blízkosti pólových nástavců a konců hrotů je nezkoušitelná oblast v důsledku nadměrné intenzity pole, viditelná jako „kožich“ částic; zajistit správné vzájemné překrytí zkoušených oblastí.
-
Nanesení prostředku a pozorování
Po přípravě objektu nanést detekční prostředek (nástřikem, poléváním nebo poprášením) bezprostředně před magnetováním a během něj; před vypnutím pole vyčkat na vytvoření indikací. U suspenzí udržovat pole, dokud většina nosné kapaliny nesteče z povrchu. Hodnocení po vypnutí pole na základě remanentního magnetismu jen tehdy, prokázalo-li ověření účinnosti systému, že díl indikace zadrží. Pozorovat indikace za podmínek podle ISO 3059.
-
Hodnocení, dokumentace a odmagnetování
Posoudit indikace vůči přijaté úrovni přípustnosti (např. ISO 23278); při podezření na maskování nepravými indikacemi povrch obrobit nebo použít jinou metodu. Indikace zaznamenat (popis, náčrt, fotografie, průhledná páska, lak, snímatelný povlak, videozáznam aj.). V protokolu uvést mj. materiály, druh spoje, tloušťku, svařovací proces, teplotu objektu a prostředku, parametry zkoušky (druh magnetování a proudu, prostředek, podmínky pozorování), výsledek ověření účinnosti, úroveň přípustnosti, popis a polohu indikací, výsledek a personál s kvalifikací. Odmagnetovat, je-li to požadováno.
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Elektromagnetické jho na střídavý proud | Základní vybavení podle normy; pole prochází v přímkách mezi pólovými nástavci, nejlépe zjišťuje vady příčné k ose jha. Permanentní magnety a elektromagnety na stejnosměrný proud přípustné jen po dohodě při poptávce a objednávce | — |
| Přístroj pro průchod proudu s hroty | Měděné hroty; pole se šíří kruhově kolem hrotů, zjišťuje podélné vady. Vyžaduje pečlivé očištění míst dotyku, aby se omezilo propálení a jiskření | — |
| Magnetovací vodiče a cívky | Přiložený nebo provlečený vodič nebo průchozí cívka (kruhová, čtvercová nebo vytvarovaná z vodiče) — pole podélné vůči ose cívky, zjišťuje příčné vady | — |
| Hallova sonda (měřič tečného pole) | Měření intenzity tečného pole co nejblíže povrchu k potvrzení magnetování | — |
| Indikátory toku (destičkové) | Dotykové indikátory dávající orientaci o velikosti a směru tečného pole; neslouží k potvrzení, že intenzita je dostatečná | — |
| Lampa UV-A a luxmetr | Podmínky pozorování podle ISO 3059 — pro fluorescenční i nefluorescenční prostředky | — |
| Odmagnetovač | Odmagnetování dílu po zkoušce, je-li požadováno | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Suchý magnetický prášek | — | Částice obsahující čisté železo, oxidy železa (Fe3O4 nebo Fe2O3), ferity nebo slitiny niklu; doporučen pro drsné povrchy. Detekční prostředky podle ISO 9934-2 |
| Vodná suspenze | — | Mokrá metoda: rychleji odhaluje indikace, nehořlavá, méně škodlivá pro životní prostředí a snáze odstranitelná, může však způsobit korozi povrchu a elektrické zkraty |
| Olejová suspenze | — | Dobře rozptyluje částice, nezpůsobuje korozi ani zkraty, je však hořlavá, pomaleji odhaluje indikace a uvolňuje škodlivé výpary; nepoužívat s magnetováním průchodem proudu kvůli ohřevu a riziku požáru |
| Fluorescenční prášek | — | K pozorování v ultrafialovém světle; mokrá metoda má vyšší citlivost než suchá |
| Kontrastní podklad | — | Používaný pod černé nebo barevné nefluorescenční prášky ke zvýšení kontrastu indikací |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Norma ukládá zvláštní pozornost toxickým, hořlavým a těkavým materiálům, elektrické bezpečnosti a nefiltrovanému UV záření
- Zkouška vytváří silná magnetická pole u objektu a zařízení — předměty citlivé na pole je třeba odstranit z prostoru
- Hroty: přehřátí, propálení povrchu a jiskření při špatném dotyku; olejové suspenze nepoužívat s magnetováním průchodem proudu kvůli riziku požáru
- Vodné suspenze mohou způsobit korozi povrchu a elektrické zkraty
- Výpary olejových suspenzí škodlivé pro zdraví a životní prostředí — větrání, rukavice, ochrana dýchacích cest
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 17638:2017-01 — „Non-destructive testing of welds — Magnetic particle testing“.
Jak tato metoda funguje?
Zkoušená oblast se zmagnetuje tak, aby ve feromagnetickém materiálu procházel magnetický tok. Nespojitost místně zvyšuje magnetickou reluktanci a vychyluje siločáry; leží-li na povrchu nebo mělce pod ním, prochází pole částečně mimo materiál a v této oblasti se hromadí feromagnetický prášek a vytváří indikaci.
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Materiál: Výhradně feromagnetické materiály; metoda nemožná u nemagnetických materiálů, např. austenitické oceli; Doporučené tečné pole: U konstrukčních ocelí ve svarech 2 kA/m až 6 kA/m (efektivní hodnota); Směry magnetování: Dva přibližně kolmé směry, s odchylkou nejvýše 30°; zkouška v jednom směru se nedoporučuje; Šířka dráhy toku: d ne menší než šířka svaru a tepelně ovlivněné oblasti zvětšená o 50 mm; svar a TOO vždy v účinné oblasti.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 8 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Elektromagnetické jho na střídavý proud, Přístroj pro průchod proudu s hroty, Magnetovací vodiče a cívky, Hallova sonda (měřič tečného pole), Indikátory toku (destičkové), Lampa UV-A a luxmetr, Odmagnetovač.
Kde se tato zkouška používá?
Zjišťování povrchových trhlin a studených spojů ve svarech a tepelně ovlivněných oblastech feromagnetických ocelí; Zkoušení tupých, koutových a T-svarů technikami jha, hrotů a kabelů a cívek (obrázky 4–6 normy); Zkoušení svarů v konstrukčních ocelích při doporučeném tečném poli 2–6 kA/m; Zkoušení míst oprav svarů (poloha a rozsah oprav se uvádějí před zkouškou); Zkoušení v různých fázích výroby — stav výroby se stanoví před zkouškou.
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Norma ukládá zvláštní pozornost toxickým, hořlavým a těkavým materiálům, elektrické bezpečnosti a nefiltrovanému UV záření; Zkouška vytváří silná magnetická pole u objektu a zařízení — předměty citlivé na pole je třeba odstranit z prostoru; Hroty: přehřátí, propálení povrchu a jiskření při špatném dotyku; olejové suspenze nepoužívat s magnetováním průchodem proudu kvůli riziku požáru; Vodné suspenze mohou způsobit korozi povrchu a elektrické zkraty; Výpary olejových suspenzí škodlivé pro zdraví a životní prostředí — větrání, rukavice, ochrana dýchacích cest.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 17638.