⚗️ Anionty rozpuštěné ve vodě (Br⁻, Cl⁻, F⁻, NO₃⁻, NO₂⁻, PO₄³⁻, SO₄²⁻) — iontová chromatografie s konduktometrickou detekcí
Ve zkratce
Rozpuštěné bromidy, chloridy, fluoridy, dusičnany, dusitany, orthofosforečnany a sírany se dělí kapalinovou chromatografií iontů na aniontoměničové pryskyřici a detegují konduktometrickým detektorem, obvykle spojeným se supresorem (katexem). Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 10304-1:2009 + AC:2012 (ISO 10304-1:2007); Dolní mez použití: 0,05 mg/l Br⁻ a NO₂⁻; 0,1 mg/l Cl⁻, F⁻, NO₃⁻, PO₄³⁻, SO₄²⁻ (rozšiřitelná do cca 0,01 mg/l). Postup zahrnuje 6 kroků; oblasti použití: Pitná voda, podzemní a povrchové vody — současné stanovení 7 aniontů z jednoho nástřiku, Odpadní vody a výluhy (rozsah normy); v odpadních vodách referenční metoda pro fluoridy, dusičnanový a dusitanový dusík a pro chloridy a sírany — jako nástupkyně PN-EN ISO 10304-2 (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12), Mořská voda (rozsah normy).
Na první pohled
- Norma: PN-EN ISO 10304-1:2009 + AC:2012 (ISO 10304-1:2007)
- Kategorie: Fyzikální chemie
- Kroky postupu: 6
- Dolní mez použití: 0,05 mg/l Br⁻ a NO₂⁻; 0,1 mg/l Cl⁻, F⁻, NO₃⁻, PO₄³⁻, SO₄²⁻ (rozšiřitelná do cca 0,01 mg/l)
- Detekce: konduktometrická se supresorem; volitelně UV 200–215 nm (Br⁻, NO₃⁻, NO₂⁻)
- Rozlišení: R ≥ 1,3 mezi píkem aniontu a nejbližším píkem
Přehled
STAV (k 09.11.2026). PN-EN ISO 10304-1:2009 — anglická verze zveřejněná 29.04.2009, zavádí EN ISO 10304-1:2009 a ISO 10304-1:2007 [IDT]; nahradila dvě polské normy: PN-EN ISO 10304-1:2001 a PN-EN ISO 10304-2:2001. K normě byla vydána oprava PN-EN ISO 10304-1:2009/AC:2012 (anglická verze) — redakční oprava (ISO 10304-1:2007/Cor 1:2010); v souboru zpřístupněném na kartě PKN je její francouzské znění: v názvu tabulky A.9 byl odkaz na ISO 8644-1 nahrazen ISO 8466-1 a v tabulce B.1 (rušivé vlivy F⁻/Cl⁻) anglický výraz „∑ of all ions“ — francouzským; číselné hodnoty metody oprava nemění. Karta PKN nemá poznámku o zrušení ani o nástupkyni. ISO 10304-1:2007 (druhé vydání) nahradilo ISO 10304-1:1992 a ISO 10304-2:1995; v katalogu iTeh má stadium 90.93 (norma potvrzena při periodické revizi).
ISO 10304-1:2007 stanoví metodu stanovení rozpuštěných bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, orthofosforečnanů a síranů ve vodě — pitné, podzemní, povrchové, v odpadních vodách, výluzích a mořské vodě — kapalinovou chromatografií iontů. Dolní mez použití je 0,05 mg/l pro bromidy a dusitany a 0,1 mg/l pro chloridy, fluoridy, dusičnany, orthofosforečnany a sírany; závisí na matrici a rušivých vlivech. Pracovní rozsah lze rozšířit k nižším koncentracím (např. 0,01 mg/l) po vhodné úpravě vzorku (podmínky stopové analýzy, předkoncentrace) nebo s UV detektorem pro bromidy, dusičnany a dusitany. Rušivé vlivy: alifatické organické kyseliny (mono- a dikarboxylové) mohou rušit dělení; siřičitany autooxidací zvyšují obsah síranů (vzorek lze upravit na pH 10 a přidat formaldehyd); kovy (alkalických zemin, přechodné, těžké) se odstraňují na speciálních katexech (náplň ve formě H nebo Na; forma H může způsobit ztráty fluoridů a dusitanů).
PŘEDPISY. Nařízení ze dne 12. července 2019 (Dz.U. 2019 pol. 1311, platné), příl. č. 12 — referenční metody analýzy odpadních vod a srážkových nebo tajících vod: iontová chromatografie podle PN-EN ISO 10304-1 pro fluoridy (poř. č. 26) a podle PN-EN ISO 10304-1:2009E pro dusičnanový dusík (poř. č. 7) a dusitanový dusík (poř. č. 8); u chloridů (poř. č. 17) a síranů (poř. č. 52) předpis uvádí PN-EN ISO 10304-2, zrušenou 29.04.2009 a nahrazenou PN-EN ISO 10304-1:2009 — podle vysvětlivky 2 k příloze se pak za doporučenou považuje nová polská norma. Nařízení ze dne 13. července 2021 o monitoringu útvarů vod (Dz.U. 2021 pol. 1576, platné), příl. č. 8: iontová chromatografie podle normy přejímající ISO 10304-1 pro sírany (3.3.4), chloridy (3.3.5), dusičnanový dusík (3.5.3), dusitanový dusík (3.5.4), fosforečnanový fosfor (V) (3.5.6) a fluoridy (3.6.21); bromidy žádný z těchto předpisů neuvádí. Nařízení o vodě určené k lidské spotřebě (Dz.U. 2026 pol. 748) uvádí parametrické hodnoty — dusičnany 50 mg/l a dusitany 0,50 mg/l (příl. č. 1 část B poř. č. 5–6), fluoridy 1,5 mg/l (část B poř. č. 18), chloridy a sírany po 250 mg/l (část C tab. 2 poř. č. 2 a 9) — a požadovanou nejistotu měření (příl. č. 4 část B: dusičnany, chloridy a sírany 15 %, dusitany a fluoridy 20 %); metody analýzy předpis neuvádí.
DRUHÝ ZDROJ PRŮBĚHU (ne obsah normy). Učebnice „Chemia wody“ (Chemie vody; Technická univerzita ve Vratislavi 2024, kap. 4.15.1) uvádí, že rozsah stanovení závisí na chromatografu, koloně, detektoru a smyčce — např. fluoridy 0,01–10, chloridy 0,1–100, dusitany 0,05–20, orthofosforečnany 0,1–20, bromidy 0,05–20, dusičnany 0,1–50, sírany 0,1–200 mg/dm³; příkladné uspořádání: analytická kolona 4 × 250 mm s ochrannou kolonou 4 × 50 mm, smyčka 25 µl, eluent 9 mmol/l Na₂CO₃ a zařízení odstraňující oxid uhličitý z eluentu po supresi. Podle učebnice se vzorky odebírají do lahví nemytých kyselinami ani alkalickými detergenty, filtrují membránovým filtrem 0,45 µm (první podíl filtrátu se odstraní) a lze je uchovávat při 4–6 °C; výsledek se zapisuje na tři platné číslice, při malých koncentracích na dvě, s případným přepočtem NO₃⁻ na N-NO₃ násobitelem 0,2259 a PO₄³⁻ na P-PO₄ násobitelem 0,3261. Stejné uspořádání (ochranná kolona, analytická kolona, supresor, konduktometrický detektor, odstranění částic větších než 0,45 µm) popisuje metoda US EPA 300.0 (verze 2.1, 1993), avšak s jiným eluentem (1,7 mmol/l NaHCO₃ a 1,8 mmol/l Na₂CO₃) — čísla z těchto zdrojů nelze považovat za požadavky normy.
CO ZDE NEUVÁDÍME. Dostupný náhled ISO 10304-1:2007 (iTeh; nejdále sahá anglická verze) končí bodem 6.2 — požadavky na separační kolonu; kap. 7 (odběr a předběžná úprava vzorků), 8 (provedení včetně kalibrace a standardního přídavku), 9–11 (výpočet, vyjádření výsledků, protokol) a přílohy A (údaje o preciznosti) a B (ověřené rušivé vlivy) jsou mimo něj. Neuvádíme proto požadavky normy na filtraci, konzervaci a dobu uchovávání vzorků, zápis výsledku ani údaje o preciznosti; konzervaci a zacházení se vzorky norma odkazuje na ISO 5667-3 (kap. 2).
Princip metody
Vzorek se předem upraví k odstranění pevných částic a — v případě potřeby — siřičitanů a iontů kovů. Anionty se dělí kapalinovou chromatografií na aniontoměničové pryskyřici (stacionární fáze) s vodnými roztoky solí slabých jedno- a dvojsytných kyselin jako eluenty pro izokratickou nebo gradientovou eluci (například uhličitanový, hydrogenuhličitanový, hydroxidový eluent). Detekce se provádí konduktometrickým detektorem (CD); protože eluent musí mít dostatečně nízkou vodivost, CD se obvykle spojuje se supresorem (katexem), který snižuje vodivost eluentu a převádí stanovované ionty na odpovídající kyseliny. UV detektor není povinný, lze jej však použít pro bromidy, dusičnany a dusitany (λ = 200–215 nm), je-li potřeba vyšší citlivosti nebo při matričních interferencích. Rozlišení R mezi píkem stanovovaného aniontu a nejbližším píkem nesmí být menší než 1,3. Kalibrace se provádí podle ISO 8466-1 nebo ISO 8466-2 (ve zvláštních případech rozšířené rozsahy, např. dvě dekády koncentrací); nezbytné jsou kontrolní pokusy platnosti kalibrační funkce, někdy opakování stanovení, a při očekávaných matričních interferencích může být vyžadována metoda standardního přídavku. Příkladný eluent: koncentrát 28,6 g Na₂CO₃ a 8,4 g NaHCO₃ v 1000 ml (0,27 mol/l a 0,1 mol/l; stálý několik měsíců při 2–8 °C), z něhož se 20 ml zředí na 2000 ml (0,0027 mol/l Na₂CO₃ a 0,001 mol/l NaHCO₃); voda pro eluenty se odplyňuje a eluenty se připravují čerstvé každé 3 dny. Zásobní roztoky 1000 mg/l každého aniontu jsou dostupné komerčně nebo se připravují ze solí sušených při (105 ± 5) °C (NaBr 1,2877 g/6 h, NaCl 1,6484 g/2 h, NaF 2,2100 g/1 h, NaNO₃ 1,3707 g/24 h, NaNO₂ 1,4998 g/1 h, KH₂PO₄ 1,4330 g/1 h, Na₂SO₄ 1,4786 g/1 h); směsný standardní roztok 10 mg/l (1,0 ml každého zásobního roztoku do 100 ml) je stálý týden ve tmě při 2–8 °C v polyethylenových lahvích; 5–10 kalibračních roztoků se rozloží rovnoměrně v pracovním rozsahu (např. 0,05–0,5 mg/l z podílů 100–1000 µl do baněk 20 ml) a připravují se v den použití.
Použití
- Pitná voda, podzemní a povrchové vody — současné stanovení 7 aniontů z jednoho nástřiku
- Odpadní vody a výluhy (rozsah normy); v odpadních vodách referenční metoda pro fluoridy, dusičnanový a dusitanový dusík a pro chloridy a sírany — jako nástupkyně PN-EN ISO 10304-2 (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12)
- Mořská voda (rozsah normy)
- Stopová analýza bromidů, dusičnanů a dusitanů s UV detekcí nebo po předkoncentraci (do cca 0,01 mg/l)
- Monitoring povrchových a podzemních vod — sírany, chloridy, dusičnanový a dusitanový dusík, fosforečnanový fosfor (V), fluoridy (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8)
Klíčové parametry
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Dolní mez použití | 0,05 mg/l Br⁻ a NO₂⁻; 0,1 mg/l Cl⁻, F⁻, NO₃⁻, PO₄³⁻, SO₄²⁻ (rozšiřitelná do cca 0,01 mg/l) |
| Detekce | konduktometrická se supresorem; volitelně UV 200–215 nm (Br⁻, NO₃⁻, NO₂⁻) |
| Rozlišení | R ≥ 1,3 mezi píkem aniontu a nejbližším píkem |
| Eluent (příklad) | 0,0027 mol/l Na₂CO₃ + 0,001 mol/l NaHCO₃ (z koncentrátu 28,6 g + 8,4 g/l, 20 ml → 2000 ml); čerstvý každé 3 dny |
| Dávkovací smyčka | např. 0,02 ml (norma, 6.1.3); v příkladu z učebnice Technické univerzity ve Vratislavi — 25 µl |
| Příprava vzorku | odstranění pevných částic a v případě potřeby siřičitanů (pH 10, formaldehyd) a kovů (katex) — kap. 3–4 normy; filtrace přes 0,45 µm s odstraněním prvního podílu filtrátu a uchovávání při 4–6 °C — podle učebnice Technické univerzity ve Vratislavi (kap. 7 normy mimo náhled) |
Norma
- Označení normy
- PN-EN ISO 10304-1:2009 + AC:2012 (ISO 10304-1:2007)
- Název (PL)
- Jakość wody — Oznaczanie rozpuszczonych anionów za pomocą chromatografii jonowej — Część 1: Oznaczanie bromków, chlorków, fluorków, azotanów, azotynów, fosforanów i siarczanów
- Název (EN)
- Water quality — Determination of dissolved anions by liquid chromatography of ions — Part 1: Determination of bromide, chloride, fluoride, nitrate, nitrite, phosphate and sulfate
Postup krok za krokem
-
Odběr a příprava vzorku
Odstraňte ze vzorku pevné částice (podrobnosti v kap. 7 normy, mimo náhled; konzervace podle ISO 5667-3). Učebnice Technické univerzity ve Vratislavi: lahve určené pro IC, nemyté kyselinami ani alkalickými detergenty; membránový filtr 0,45 µm s odstraněním prvního podílu filtrátu; uchovávání při 4–6 °C. V případě potřeby odstraňte kovy na katexu (forma H může způsobit ztráty fluoridů a dusitanů) a siřičitany stabilizujte (pH 10, formaldehyd).
-
Eluent
Připravte eluent z odplyněné vody (např. z uhličitano-hydrogenuhličitanového koncentrátu 20 ml → 2000 ml) nebo podle doporučení dodavatele kolony; vyměňujte po 3 dnech.
-
Kalibrace
Ze zásobních roztoků 1000 mg/l připravte směsný standard 10 mg/l a 5–10 kalibračních roztoků rovnoměrně v pracovním rozsahu (např. 0,05–0,5 mg/l); stanovte retenční časy a kalibrační funkci podle ISO 8466-1/-2.
-
Kontrola dělení
Ověřte na chromatogramech standardů a vzorků, že rozlišení R mezi aniontem a nejbližším píkem je nejméně 1,3 a že se rušivé anionty nepřekrývají se stanovovanými.
-
Analýza
Nastříkněte vzorek (smyčka např. 0,02 ml nebo autosampler); zaznamenávejte signál konduktometrického detektoru za supresorem (a UV, pokud se používá). Proveďte slepý pokus s vodou jakosti 1 a kontrolní pokusy platnosti kalibrace; při matričních interferencích použijte standardní přídavek; v případě potřeby stanovení zopakujte.
-
Výpočet a výsledek
Koncentrace odečtěte ze závislosti plocha (výška) píku–koncentrace. Podle učebnice Technické univerzity ve Vratislavi (kap. 9–10 normy jsou mimo náhled) se výsledek v mg/l zapisuje na tři platné číslice, při malých hodnotách na dvě; v případě potřeby přepočtěte (NO₃⁻ → N-NO₃ × 0,2259; PO₄³⁻ → P-PO₄ × 0,3261).
Potřebné vybavení a přístroje
| Vybavení | Příklad | Orientační cena |
|---|---|---|
| Iontový chromatograf: zásobník eluentu s odplyněním, čerpadlo HPLC bez kovových dílů, dávkovač se smyčkou (např. 0,02 ml) nebo autosampler | izokratická nebo gradientová eluce (kap. 4) | — |
| Aniontoměničová separační kolona s rozlišením podle bodu 6.2; předkolony v případě potřeby (6.1.8) | kolona a eluent se volí společně, podle doporučení dodavatele kolony (5.10.1) | — |
| Konduktometrický detektor se supresorem (katex) | technika se supresí nebo bez suprese (5.10.1) | — |
| UV detektor 190–400 nm (volitelně) | bromidy, dusičnany, dusitany při 200–215 nm | — |
| Počítač se softwarem pro sběr a zpracování dat | výpočet ploch/výšek píků, kalibrace | — |
| Membránové filtry k odstranění částic (0,45 µm podle učebnice Technické univerzity ve Vratislavi); náplně katexů (forma H nebo Na) | příprava vzorku | — |
Činidla, živné půdy a spotřební materiál
| Činidlo | CAS | Podrobnosti |
|---|---|---|
| Voda jakosti 1 podle ISO 3696 (odplyněná) | — | eluenty, ředění, slepý pokus |
| Uhličitan sodný a hydrogenuhličitan sodný (nebo NaOH/KOH) | — | uhličitano-hydrogenuhličitanový (nebo hydroxidový) eluent |
| Zásobní roztoky aniontů 1000 mg/l (komerční nebo z NaBr, NaCl, NaF, NaNO₃, NaNO₂, KH₂PO₄, Na₂SO₄) | — | standardy; soli sušené při (105 ± 5) °C |
| Směsný standardní roztok 10 mg/l a kalibrační roztoky | — | kalibrace 5–10 bodů v pracovním rozsahu, čerstvé v den použití |
| Formaldehyd (při přítomnosti siřičitanů) | — | stabilizace siřičitanů po úpravě pH na 10 |
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)
- Alkalické eluenty (NaOH/KOH) — brýle a rukavice
- Formaldehyd (stabilizace siřičitanů) — práce v digestoři
- Varování normy: uživatel má znát běžnou laboratorní praxi a sám stanoví zásady BOZP; zkoušky provádí náležitě vyškolený personál
Časté dotazy
Která norma tuto zkoušku popisuje?
Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 10304-1:2009 + AC:2012 (ISO 10304-1:2007) — „Water quality — Determination of dissolved anions by liquid chromatography of ions — Part 1: Determination of bromide, chloride, fluoride, nitrate, nitrite, phosphate and sulfate“.
Jak tato metoda funguje?
Vzorek se předem upraví k odstranění pevných částic a — v případě potřeby — siřičitanů a iontů kovů. Anionty se dělí kapalinovou chromatografií na aniontoměničové pryskyřici (stacionární fáze) s vodnými roztoky solí slabých jedno- a dvojsytných kyselin jako eluenty pro izokratickou nebo gradientovou eluci (například uhličitanový, hydrogenuhličitanový, hydroxidový eluent).
Jaký je rozsah měření a přesnost?
Dolní mez použití: 0,05 mg/l Br⁻ a NO₂⁻; 0,1 mg/l Cl⁻, F⁻, NO₃⁻, PO₄³⁻, SO₄²⁻ (rozšiřitelná do cca 0,01 mg/l); Detekce: konduktometrická se supresorem; volitelně UV 200–215 nm (Br⁻, NO₃⁻, NO₂⁻); Rozlišení: R ≥ 1,3 mezi píkem aniontu a nejbližším píkem; Eluent (příklad): 0,0027 mol/l Na₂CO₃ + 0,001 mol/l NaHCO₃ (z koncentrátu 28,6 g + 8,4 g/l, 20 ml → 2000 ml); čerstvý každé 3 dny.
Jak dlouho zkouška trvá?
Postup zahrnuje 6 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.
Jaké vybavení je potřeba?
Iontový chromatograf: zásobník eluentu s odplyněním, čerpadlo HPLC bez kovových dílů, dávkovač se smyčkou (např. 0,02 ml) nebo autosampler, Aniontoměničová separační kolona s rozlišením podle bodu 6.2; předkolony v případě potřeby (6.1.8), Konduktometrický detektor se supresorem (katex), UV detektor 190–400 nm (volitelně), Počítač se softwarem pro sběr a zpracování dat, Membránové filtry k odstranění částic (0,45 µm podle učebnice Technické univerzity ve Vratislavi); náplně katexů (forma H nebo Na).
Kde se tato zkouška používá?
Pitná voda, podzemní a povrchové vody — současné stanovení 7 aniontů z jednoho nástřiku; Odpadní vody a výluhy (rozsah normy); v odpadních vodách referenční metoda pro fluoridy, dusičnanový a dusitanový dusík a pro chloridy a sírany — jako nástupkyně PN-EN ISO 10304-2 (Dz.U. 2019 pol. 1311, příl. č. 12); Mořská voda (rozsah normy); Stopová analýza bromidů, dusičnanů a dusitanů s UV detekcí nebo po předkoncentraci (do cca 0,01 mg/l); Monitoring povrchových a podzemních vod — sírany, chloridy, dusičnanový a dusitanový dusík, fosforečnanový fosfor (V), fluoridy (Dz.U. 2021 pol. 1576, příl. č. 8).
Jaká bezpečnostní opatření platí?
Alkalické eluenty (NaOH/KOH) — brýle a rukavice; Formaldehyd (stabilizace siřičitanů) — práce v digestoři; Varování normy: uživatel má znát běžnou laboratorní praxi a sám stanoví zásady BOZP; zkoušky provádí náležitě vyškolený personál.
Která laboratoř může tuto zkoušku provést?
Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 10304-1.