🧪 Chemický rozbor kameniva (PN-EN 1744-1)

Stavebnictví PN-EN 1744-1

Ve zkratce

Metody chemického rozboru kameniva: chloridy a sírany rozpustné ve vodě, celková síra, sírany a sulfidy rozpustné v kyselině, složky ovlivňující tuhnutí cementu a povrch betonu, rozpustnost ve vodě, ztráta žíháním, volné vápno a rozpad strusek. Zkouška se provádí podle normy PN-EN 1744-1+A1:2013-05 (anglická verze; zavádí EN 1744-1:2009+A1:2012 [IDT]); STAV (stav k 16.11.2026): PN-EN 1744-1+A1:2013-05, anglická verze, 31.05.2013, 64 s., KT 108, zavádí EN 1744-1:2009+A1:2012 — platná; nahradila PN-EN 1744-1:2010 (zrušena 31.05.2013); v CEN stadium 90.92 (revize rozhodnuta 2021). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Zkoušky typu, auditní zkoušky a řízení výroby kameniva (kap. 1), Stanovení chloridů a síranů rozpustných ve vodě a celkové síry v kamenivu, i recyklovaném (kap. 7–11), Zjišťování složek ovlivňujících tuhnutí cementu a povrch betonu — humus, fulvokyseliny, organické a lehké znečišťující látky, sulfid železa (kap. 14–15).

Na první pohled

  • Norma: PN-EN 1744-1+A1:2013-05 (anglická verze; zavádí EN 1744-1:2009+A1:2012 [IDT])
  • Kategorie: Stavebnictví
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav k 16.11.2026): PN-EN 1744-1+A1:2013-05, anglická verze, 31.05.2013, 64 s., KT 108, zavádí EN 1744-1:2009+A1:2012 — platná; nahradila PN-EN 1744-1:2010 (zrušena 31.05.2013); v CEN stadium 90.92 (revize rozhodnuta 2021)
  • Referenční a alternativní metoda: zkoušky typu a spory — pouze referenční metoda; jiné účely, zejména řízení výroby — jiné metody po stanovení vztahu k referenční metodě (kap. 1)
  • Chloridy rozpustné ve vodě: Volhard — referenční (kap. 7); potenciometrie — alternativní (kap. 8); Mohr — alternativní, pro řízení výroby (kap. 9)

Přehled

STAV (stav k 16.11.2026). PN-EN 1744-1+A1:2013-05 — anglická verze, zveřejněná 31.05.2013, 64 stran, sektor stavebnictví a stavebních konstrukcí, technický orgán KT 108 Kameniva a stavebního kamene, ICS 91.100.15; zavádí EN 1744-1:2009+A1:2012 [IDT]; nahradila PN-EN 1744-1:2010 (zrušenou 31.05.2013). Karta PKN nemá datum zrušení — norma je platná. EN 1744-1:2009 připravila CEN/TC 154 „Aggregates“ (nahradila EN 1744-1:1998); změnu A1 schválila CEN 15.10.2012. V CEN má vydání EN 1744-1:2009+A1:2012 od 12.04.2021 stadium 90.92 (po prověrce rozhodnuto o revizi); návrh nového vydání jsme v katalogu iTeh nenašli (vyhledávání „EN 1744-1“, 16.11.2026).

PŘEDMĚT (kap. 1 EN 1744-1:2009; týž smysl v předmětu z karty PKN). Norma stanoví postupy chemického rozboru kameniva: referenční metody a v některých případech alternativní metodu, kterou lze považovat za metodu dávající rovnocenné výsledky. Není-li uvedeno jinak, lze metody používat v řízení výroby, auditních zkouškách a zkouškách typu. Pro zkoušky typu a ve sporu se má používat pouze referenční metoda; pro jiné účely, zejména řízení výroby, lze používat jiné metody, byl-li stanoven odpovídající vztah k referenční metodě.

METODY (obsah EN 1744-1:2009). Chloridy rozpustné ve vodě — Volhardovou metodou (referenční, kap. 7), potenciometricky (alternativní, kap. 8) nebo Mohrovou metodou (alternativní, pro řízení výroby, kap. 9); sírany rozpustné ve vodě — v přírodním a umělém kamenivu a v recyklovaném kamenivu, se spektrofotometrickým stanovením (kap. 10); celková síra — rozklad kyselinou (referenční, 11.1) nebo spalování za vysoké teploty (alternativní, 11.2); sírany rozpustné v kyselině (kap. 12); sulfidy rozpustné v kyselině (kap. 13); složky ovlivňující povrch betonu — reaktivní částice sulfidu železa a lehké znečišťující látky (kap. 14); složky ovlivňující tuhnutí a tvrdnutí cementu — přítomnost humusu (15.1), fulvokyseliny (15.2), organické znečištění maltovou metodou (15.3); rozpustnost kameniva a fileru ve vodě (kap. 16); ztráta žíháním (kap. 17); volné vápno v ocelářské strusce — komplexometricky (referenční, 18.2), konduktometricky a acidimetricky (alternativní, 18.3, 18.4) a CaO rentgenovou difrakcí (18.5); nestálost strusek — rozpad křemičitanu dvojvápenatého a železnatý rozpad vzduchem chlazené vysokopecní strusky (19.1, 19.2), roztažnost ocelářské strusky v parní zkoušce (19.3); příloha A (informativní) — preciznost.

OBECNÉ POŽADAVKY A ČINIDLA (EN 1744-1:2009). Činidla analytické čistoty a demineralizovaná nebo rovnocenná voda; „%“ znamená hmotnostní procento; hustoty koncentrovaných činidel při 20 °C: kyselina chlorovodíková 1,18–1,19, kyselina dusičná 1,39–1,42, kyselina sírová 1,84, hydroxid amonný 0,88–0,91 g/cm³; ředění se uvádějí jako součty objemů (např. 1 + 1). Ustálená hmotnost — po sobě jdoucí vážení po sušení v odstupu nejméně 1 h se neliší o více než 0,1 %; v mnoha případech se jí dosáhne po sušení při (110 ± 5) °C. Příklady činidel: Volhardova metoda — dusičnan stříbrný 0,100 mol/l, thiokyanatan draselný nebo amonný přibližně 0,1 mol/l (standardizovaný jednou týdně nebo před použitím), kyselina dusičná přibližně 6 mol/l, 3,5-trimethylhexan-1-ol bez chloridů (tak v normě), indikátor — síran amonno-železitý; potenciometrie — dusičnan stříbrný 0,01 mol/l, chlorid sodný 0,02 mol/l; Mohrova metoda — roztok chromanu draselného; sírany — kyselina chlorovodíková (200 ml koncentrované na 800 ml vody) a chlorid barnatý (100 g BaCl₂·2H₂O v 1 l); celková síra — peroxid vodíku 30 % a methylčerveň; sulfidy — mimo jiné octan olovnatý, amoniakální síran zinečnatý, chlorid cínatý, kovový chrom, jodičnan draselný 0,0167 mol/l, thiosíran sodný přibližně 0,1 mol/l, škrob; lehké znečišťující látky — roztok chloridu zinečnatého nebo polywolframanu sodného o hustotě (1,98 ± 0,02) g/cm³ při (20 ± 3) °C; humus — hydroxid sodný 3 % a standardní barevný roztok (FeCl₃·6H₂O s CoCl₂·6H₂O); fulvokyseliny — kyselina chlorovodíková (1 + 23) a chlorid cínatý. U všech činidel norma doporučuje zacházet s nimi jako s potenciálními jedy a před prací posoudit nebezpečí (poznámka 4 k 4.1.1).

CO ZDE NEUVÁDÍME. Náhledy EN 1744-1:2009 a EN 1744-1:2009+A1:2012 končí v 4.10; v této části textu nejsou značky změny A1 (text změněný A1 norma označuje značkami), takže změny A1 se týkají dalších bodů, jejichž obsah neznáme. Neuvádíme průběh jednotlivých stanovení (navážky, doby extrakce, teploty žíhání, podmínky spalování, vzorce), požadavky na přístroje (kap. 5) ani preciznost z přílohy A. Náhled také neříká, jaké mezní hodnoty se na výsledky uplatňují.

Princip metody

Podle EN 1744-1:2009: norma soustřeďuje postupy chemického rozboru kameniva — pro část stanovení referenční metodu a alternativní metodu považovanou za rovnocennou (např. chloridy: Volhard — referenční, potenciometrie a Mohr — alternativní; celková síra: rozklad kyselinou — referenční, spalování za vysoké teploty — alternativní; volné vápno: komplexometrie — referenční, konduktometrie a acidimetrie — alternativní). Pro zkoušky typu a ve sporu se používá pouze referenční metoda.

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav k 16.11.2026)PN-EN 1744-1+A1:2013-05, anglická verze, 31.05.2013, 64 s., KT 108, zavádí EN 1744-1:2009+A1:2012 — platná; nahradila PN-EN 1744-1:2010 (zrušena 31.05.2013); v CEN stadium 90.92 (revize rozhodnuta 2021)
Referenční a alternativní metodazkoušky typu a spory — pouze referenční metoda; jiné účely, zejména řízení výroby — jiné metody po stanovení vztahu k referenční metodě (kap. 1)
Chloridy rozpustné ve voděVolhard — referenční (kap. 7); potenciometrie — alternativní (kap. 8); Mohr — alternativní, pro řízení výroby (kap. 9)
Celková sírarozklad kyselinou — referenční (11.1); spalování za vysoké teploty — alternativní (11.2)
Volné vápno v ocelářské struscekomplexometrie — referenční (18.2); konduktometrie, acidimetrie — alternativní (18.3, 18.4); CaO metodou XRD (18.5)
Ustálená hmotnostvážení po sušení v odstupu nejméně 1 h se liší nejvýše o 0,1 %; obvykle po sušení při (110 ± 5) °C (3.4)
Činidla — obecné požadavkyanalytická čistota, demineralizovaná voda; hustoty koncentrovaných kyselin při 20 °C: HCl 1,18–1,19, HNO₃ 1,39–1,42, H₂SO₄ 1,84, NH₄OH 0,88–0,91 g/cm³ (4.1)
Kapalina pro lehké znečišťující látkyroztok chloridu zinečnatého nebo polywolframanu sodného o hustotě (1,98 ± 0,02) g/cm³ při (20 ± 3) °C (4.8)

Norma

Označení normy
PN-EN 1744-1+A1:2013-05 (anglická verze; zavádí EN 1744-1:2009+A1:2012 [IDT])
Název (PL)
Badania chemicznych właściwości kruszyw — Część 1: Analiza chemiczna
Název (EN)
Tests for chemical properties of aggregates — Part 1: Chemical analysis

Postup krok za krokem

  1. Stanovení účelu zkoušky

    Zkouška typu nebo spor — pouze referenční metoda; řízení výroby a jiné účely — i jiné metody po stanovení vztahu k referenční metodě (kap. 1).

  2. Odběr a příprava vzorku

    Norma odkazuje na EN 932-1 (odběr) a EN 932-2 (zmenšování laboratorních vzorků); každá kapitola metody má vlastní bod o odběru a přípravě navážky.

  3. Volba stanovení a kapitoly normy

    Např. chloridy — kap. 7, 8 nebo 9; sírany — kap. 10; celková síra — 11.1 nebo 11.2; humus — 15.1; volné vápno — kap. 18.

  4. Provedení stanovení

    Podle zvolené kapitoly, s činidly z kap. 4 a sušením do ustálené hmotnosti (3.4); průběh jednotlivých stanovení je mimo náhled.

  5. Protokol

    Uvést vydání normy, kapitolu stanovení a to, zda byla použita referenční, nebo alternativní metoda.

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Obecné vybavení a odměrné sklokap. 5.2; sklo podle ISO 384, ISO 385, ISO 648, ISO 1042, ISO 4788 (odkazy normy); podrobné požadavky neuvádíme — mimo náhled—
Vybavení pro jednotlivá stanovenísamostatné body 5.3–5.18 (mimo jiné potenciometrie, spektrofotometr pro sírany v recyklovaném kamenivu, konduktometrie, rentgenová difrakce, zařízení pro parní zkoušku ocelářské strusky) — mimo náhled—
Hustoměrkontrola hustoty kapaliny pro stanovení lehkých znečišťujících látek (4.8, 5.9.3)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Dusičnan stříbrný 0,100 mol/l, thiokyanatan přibližně 0,1 mol/l, indikátor síran amonno-železitý—Volhardova metoda (4.2); thiokyanatan se standardizuje jednou týdně nebo před použitím
Dusičnan stříbrný 0,01 mol/l, chlorid sodný 0,02 mol/l—potenciometrické stanovení chloridů (4.3)
Chroman draselný (10 g ve 100 ml vody)—Mohrova metoda (4.4)
Kyselina chlorovodíková a chlorid barnatý—sírany rozpustné ve vodě (4.5)
Peroxid vodíku 30 % a methylčerveň—celková síra (4.6)
Roztok chloridu zinečnatého nebo polywolframanu sodného (1,98 ± 0,02) g/cm³—lehké znečišťující látky (4.8); roztok chloridu zinečnatého mírně dráždí pokožku a sliznice
Hydroxid sodný 3 % a standardní barevný roztok—přítomnost humusu (4.9)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN 1744-1+A1:2013-05 (anglická verze; zavádí EN 1744-1:2009+A1:2012 [IDT]) — „Tests for chemical properties of aggregates — Part 1: Chemical analysis“.

Jak tato metoda funguje?

Podle EN 1744-1:2009: norma soustřeďuje postupy chemického rozboru kameniva — pro část stanovení referenční metodu a alternativní metodu považovanou za rovnocennou (např. chloridy: Volhard — referenční, potenciometrie a Mohr — alternativní; celková síra: rozklad kyselinou — referenční, spalování za vysoké teploty — alternativní; volné vápno: komplexometrie — referenční, konduktometrie a acidimetrie — alternativní).

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav k 16.11.2026): PN-EN 1744-1+A1:2013-05, anglická verze, 31.05.2013, 64 s., KT 108, zavádí EN 1744-1:2009+A1:2012 — platná; nahradila PN-EN 1744-1:2010 (zrušena 31.05.2013); v CEN stadium 90.92 (revize rozhodnuta 2021); Referenční a alternativní metoda: zkoušky typu a spory — pouze referenční metoda; jiné účely, zejména řízení výroby — jiné metody po stanovení vztahu k referenční metodě (kap. 1); Chloridy rozpustné ve vodě: Volhard — referenční (kap. 7); potenciometrie — alternativní (kap. 8); Mohr — alternativní, pro řízení výroby (kap. 9); Celková síra: rozklad kyselinou — referenční (11.1); spalování za vysoké teploty — alternativní (11.2).

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Obecné vybavení a odměrné sklo, Vybavení pro jednotlivá stanovení, Hustoměr.

Kde se tato zkouška používá?

Zkoušky typu, auditní zkoušky a řízení výroby kameniva (kap. 1); Stanovení chloridů a síranů rozpustných ve vodě a celkové síry v kamenivu, i recyklovaném (kap. 7–11); Zjišťování složek ovlivňujících tuhnutí cementu a povrch betonu — humus, fulvokyseliny, organické a lehké znečišťující látky, sulfid železa (kap. 14–15); Zkoušení strusek: volné vápno v ocelářské strusce, rozpad křemičitanu dvojvápenatého a železnatý rozpad vysokopecní strusky, roztažnost ocelářské strusky (kap. 18–19).

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Se všemi činidly je třeba zacházet jako s potenciálními jedy a před prací posoudit nebezpečí (poznámka 4 k 4.1.1); Roztok chloridu zinečnatého mírně dráždí pokožku a sliznice (poznámka k 4.8.1); kyselina dusičná pro Volhardovu metodu se vaří v digestoři (4.2.3).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN 1744-1.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí