🍎 Alkalita rostlinných a živočišných olejů a tuků bez rozlišení zásaditých složek (např. sodná mýdla v nedostatečně rafinovaných olejích, vápenatá mýdla z kostí) — navážka do 40 g podle barvy a očekávaného výsledku, rozpuštěná ve 100 ml vodného acetonu s bromfenolovou modří při 40 °C a titrovaná za tepla (30–40 °C) kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l do změny barvy z modré na žlutozelenou; výsledek jako mg oleátu sodného na kg (S = 304 000·V·c/m) nebo % NaOH (A = 4·V·c/m), průměr ze dvou stanovení; ne pro živočišné tuky škvařené nasucho ani tuky s kyselostí nad 60 %; PN-EN ISO 10539:2002

Chemie potravin PN-EN ISO 10539

Ve zkratce

Mýdla zbylá v oleji po nedostatečné rafinaci nebo vápenatá mýdla z kostí v živočišných tucích se stanovují společně jako alkalita. Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 10539:2002; STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN ISO 10539:2002 (polská verze), zavádí EN ISO 10539:2002 a ISO 10539:2002 [IDT]; bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN). Postup zahrnuje 5 kroků; oblasti použití: Rostlinné a živočišné oleje a tuky — sodná mýdla v nedostatečně rafinovaných olejích a tucích (1, poznámka), Živočišné tuky s přirozenými zásaditými složkami, např. vápenatými mýdly z kostí (1, poznámka) — kromě tuků škvařených nasucho, Rostlinné a živočišné oleje a tuky a rostlinné oleje — alkalita (obsah mýdel) — 2 záznamy rozsahů akreditace 2 laboratoří v PCA.

Na první pohled

  • Norma: PN-EN ISO 10539:2002
  • Kategorie: Chemie potravin
  • Kroky postupu: 5
  • STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN ISO 10539:2002 (polská verze), zavádí EN ISO 10539:2002 a ISO 10539:2002 [IDT]; bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN)
  • Omezení předmětu (1): ne pro živočišné tuky škvařené nasucho ani pro kyselost > 60 % (ISO 660)
  • Titrační činidlo (5.3): HCl 0,01 mol/l, standardizovaná nejdříve 7 dní před použitím

Přehled

CO TATO NORMA POPISUJE. Text normy čteme v ukázce iTeh dokumentu ISO 10539:2002 (první vydání z 15.03.2002, anglický text) — PN-EN ISO 10539:2002 zavádí EN ISO 10539:2002 a ISO 10539:2002 jako identické (vyhledávač PKN). Ukázka zahrnuje celý text: předmluvu, kapitoly 1–12 a přílohu A (výsledky mezilaboratorní zkoušky) po stranu 5.

PODLE TEXTU ISO 10539:2002. Normu připravila ISO/TC 34 „Potravinářské výrobky“, subkomise SC 11 „Živočišné a rostlinné tuky a oleje“. Předmět (1): stanovení alkality živočišných a rostlinných tuků a olejů bez rozlišení jednotlivých složek; metoda se netýká živočišných tuků škvařených nasucho ani olejů a tuků s kyselostí nad 60 % (hmotnostní zlomek) stanovenou podle ISO 660. Poznámka k předmětu: zásadité složky mohou být přirozené (např. vápenatá mýdla z kostí) nebo nahodilé (např. sodná mýdla v nedostatečně rafinovaných tucích a olejích). Citované normy (2): ISO 660:1996 (číslo kyselosti a kyselost), ISO 661:1989 (příprava zkušebního vzorku), ISO 3696:1987 (voda pro laboratoř). Definice (3.1): alkalita — podíl zásady v tuku nebo oleji stanovený titrací kyselinou chlorovodíkovou metodou této normy. Princip (4): navážka se rozpustí v teplém vodném acetonu a titruje kyselinou chlorovodíkovou. Činidla (5): voda stupně 3 podle ISO 3696; vodný aceton — 970 ml acetonu, 20 ml vody a 10 ml roztoku bromfenolové modři (2 g/l v acetonu), upravený roztokem NaOH 0,1 mol/l do modré barvy a poté kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l do objevení žlutozelené barvy; odměrný roztok kyseliny chlorovodíkové c(HCl) = 0,01 mol/l, standardizovaný nejdříve 7 dní před použitím. Přístroje (6): nádoby z borosilikátového skla na vodný aceton; kuželové baňky se širokým hrdlem 400–500 ml. Odběr vzorků (7) není součástí metody — doporučena ISO 5555; zkušební vzorek se připravuje podle ISO 661 (8). Příprava nádob (9.1): každá baňka a míchadlo se vyplachují postupnými podíly 20 ml vodného acetonu, dokud aceton nepřestane měnit barvu, a suší se. Navážka (9.2, tabulka 1): do 40 g s přesností na 0,1 g, podle očekávaného výsledku a barvy vzorku — světlé vzorky: do 500 mg oleátu sodného/kg — 40 g, nad 500 do 1000 — 10 g, nad 1000 — 4 g; tmavé — 2 g; velmi tmavé — 1 g; při navážkách pod 10 g se berou opakování o celkové hmotnosti nejméně 5 g a hmotnosti a objemy se sčítají jako jedno stanovení; pevná navážka se roztaví pod bodem varu acetonu, přidá se 100 ml vodného acetonu o teplotě 40 °C, promíchá se a nechá rozdělit na dvě vrstvy — za přítomnosti mýdla je horní vrstva modrá. Stanovení (9.3): teplý (30–40 °C) roztok se titruje kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l za míchání, dokud se barva indikátoru nezmění z modré (nebo modrozelené) na žlutozelenou barvu přidaného acetonu; směs se nechá stát, aby se barva zřetelně posoudila; poznámka: zvlášť užitečná je nevýbušná topná deska s magnetickým míchadlem a stojanem na byretu. Dvě stanovení na témže vzorku (9.4). Výsledky (10): alkalita jako NaOH, A (% hmotnosti) = 4·V·c/m, nebo jako oleát sodný, S (mg/kg) = 304 000·V·c/m, kde m — hmotnost navážky v g, c — koncentrace HCl v mol/l, V — objem HCl v ml; výsledkem je průměr ze dvou stanovení, je-li splněna podmínka opakovatelnosti. Protokol (12): identifikace vzorku, metoda odběru (je-li známa), zkušební metoda s odkazem na normu, podmínky nepopsané v normě a okolnosti, které mohly ovlivnit výsledek, výsledek. Příloha A: mezilaboratorní zkouška pořádaná AFNOR — 15 laboratoří ze 6 zemí, statistika podle ISO 5725-2 (tabulka A.1): vzorek D — 14 laboratoří po vyřazení odlehlých hodnot, průměr 8,3 mg/kg, sr 0,7, r 1,9, sR 2,3, R 6,4 mg/kg, CVR 27,1 %; vzorek E — 11 laboratoří, 216,3 mg/kg, sr 0,6, r 1,8, sR 8,4, R 23,7 mg/kg, CVR 3,9 %; vzorek H — 12 laboratoří, 12,5 mg/kg, sr 0,5, r 1,3, sR 9,5, R 27,0 mg/kg, CVR 76,1 %.

STAV (stav k 03.10.2026). Ve vyhledávači PKN (heslo „PN-EN ISO 10539“, 03.10.2026) je jeden výsledek: PN-EN ISO 10539:2002 — polská verze, „Zavádí: EN ISO 10539:2002 [IDT], ISO 10539:2002 [IDT]“, bez poznámky o zrušení.

KOLIK LABORATOŘÍ A V JAKÉ PODOBĚ (kopie databáze rozsahů akreditace, data do 17.09.2026, odečet 03.10.2026). Číslo 10539 je ve 2 záznamech u 2 laboratoří: AB 285 a AB 370. V aktuálních dokumentech PCA (odečet 03.10.2026; AB 285 vyd. č. 28 ze 13.01.2026, AB 370 vyd. č. 25 ze 04.08.2026) je číslo u týchž 2 laboratoří; v každém dokumentu se počet značek stran rovná počtu stran PDF, bez opakování; prohledání všech dokumentů PCA stažených z BIP 03.10.2026 nedalo laboratoře mimo kopii databáze. Podoba zápisu u obou: „PN-EN ISO 10539:2002“. Žádná z těchto položek není pozastavena. Záložka „Laboratoře“ (heslo „PN-EN ISO 10539“) ukazuje obě laboratoře — ověřeno dotazem záložky na produkčním serveru labcoda.pl 03.10.2026.

CO LABORATOŘE ZKOUŠEJÍ (položky v PCA). AB 285: rostlinné a živočišné oleje a tuky — alkalita (obsah mýdel) (1,5–15,0) mg oleátu sodného/kg, titrační metoda. AB 370: rostlinné oleje — alkalita (obsah mýdel) (0,76–15,30) mg oleátu sodného/kg, (0,00001–0,00020) % a (0,06–1,20) mg sodíku/kg (z výpočtu), titrační metoda.

KDE SNADNO VZNIKNE ZDÁNLIVĚ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK. U předmětu: metoda nezahrnuje živočišné tuky škvařené nasucho ani vzorky s kyselostí nad 60 % podle ISO 660 (1) — kyselost je nutné znát před stanovením. U nádob: baňky a míchadlo se vyplachují vodným acetonem do ustání změny barvy (9.1) — zásadité zbytky na skle dávají alkalitu, která v oleji není. U navážky: hmotnost závisí na barvě a očekávaném výsledku (tabulka 1); při navážkách pod 10 g se sčítají opakování na nejméně 5 g (9.2). U titračního činidla: kyselina 0,01 mol/l se standardizuje nejdříve 7 dní před použitím (5.3). U koncového bodu: titruje se teplý roztok (30–40 °C) a barva se posuzuje po rozdělení vrstev (9.3). U jednotky: tentýž výsledek lze uvést jako mg oleátu sodného/kg nebo % NaOH (10) — AB 370 uvádí navíc % a mg sodíku/kg (z výpočtu), takže při srovnání je třeba ověřit, která veličina je uvedena. U nízkých úrovní: v mezilaboratorní zkoušce byla při průměru 8,3 mg/kg reprodukovatelnost R 6,4 mg/kg a při 12,5 mg/kg — 27,0 mg/kg (tabulka A.1); rozsahy obou laboratoří začínají pod 2 mg oleátu sodného/kg.

CO NEUVÁDÍME. Obsah ISO 660, ISO 661 ani ISO 5555 v tomto záznamu neshrnujeme. Neuvádíme požadavky na obsah mýdel v rafinovaných olejích.

Princip metody

Mýdla a jiné zásadité složky tuku se stanovují společně acidobazickou titrací. Navážka se rozpustí v teplém acetonu s malým množstvím vody a bromfenolovou modří, předem neutralizovaném do žlutozelené barvy; za přítomnosti mýdla se horní vrstva zbarví modře. Roztok se titruje za tepla kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l do návratu žlutozelené barvy a spotřeba kyseliny se přepočte na oleát sodný (mg/kg) nebo na hydroxid sodný (%).

Použití

Klíčové parametry

ParametrHodnota
STAV (stav k 03.10.2026)PN-EN ISO 10539:2002 (polská verze), zavádí EN ISO 10539:2002 a ISO 10539:2002 [IDT]; bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN)
Omezení předmětu (1)ne pro živočišné tuky škvařené nasucho ani pro kyselost > 60 % (ISO 660)
Titrační činidlo (5.3)HCl 0,01 mol/l, standardizovaná nejdříve 7 dní před použitím
Rozpouštědlo (5.2)vodný aceton: 970 ml acetonu + 20 ml vody + 10 ml bromfenolové modři 2 g/l, neutralizovaný do žlutozelené barvy
Navážka (9.2, tabulka 1)světlé: 40 g (≤ 500 mg/kg), 10 g (500–1000), 4 g (> 1000); tmavé 2 g; velmi tmavé 1 g
Výsledek (10)S = 304 000·V·c/m (mg oleátu sodného/kg) nebo A = 4·V·c/m (% NaOH); průměr ze dvou stanovení
Preciznost (tabulka A.1)průměry 8,3 / 216,3 / 12,5 mg/kg: r 1,9 / 1,8 / 1,3; R 6,4 / 23,7 / 27,0 mg/kg
Rozšíření v rozsazích akreditace (odečet 03.10.2026)2 laboratoře, 2 záznamy v kopii databáze, tytéž 2 v PCA; záložka „Laboratoře“ („PN-EN ISO 10539“) — obě na produkčním serveru

Norma

Označení normy
PN-EN ISO 10539:2002
Název (PL)
Oleje i tłuszcze roślinne oraz zwierzęce — Oznaczanie alkaliczności
Název (EN)
Animal and vegetable fats and oils — Determination of alkalinity

Postup krok za krokem

  1. Příprava nádob

    Vyplachování baněk a míchadla podíly 20 ml vodného acetonu do ustání změny barvy, sušení (9.1). PN-EN ISO 10539:2002 — bez poznámky o zrušení (PKN, 03.10.2026).

  2. Navážka

    Do 40 g s přesností 0,1 g podle tabulky 1; pod 10 g — opakování celkem ≥ 5 g (9.2).

  3. Rozpuštění

    Roztavení pod bodem varu acetonu, 100 ml vodného acetonu při 40 °C, promíchání, rozdělení vrstev (9.2).

  4. Titrace

    Za tepla (30–40 °C) HCl 0,01 mol/l z modré do žlutozelené barvy; posouzení po rozdělení vrstev (9.3).

  5. Výsledek

    S (mg oleátu sodného/kg) nebo A (% NaOH); průměr ze dvou stanovení při splněné opakovatelnosti (9.4, 10).

Potřebné vybavení a přístroje

VybaveníPříkladOrientační cena
Kuželové baňky se širokým hrdlem400–500 ml (6.2)—
Nádoby z borosilikátového sklaNa vodný aceton (6.1)—
Topná deska s magnetickým míchadlemNevýbušná, se stojanem na byretu — poznámka k 9.3—
ByretaK titraci HCl 0,01 mol/l (9.3)—

Činidla, živné půdy a spotřební materiál

ČinidloCASPodrobnosti
Vodný aceton s bromfenolovou modří—970 ml acetonu, 20 ml vody, 10 ml bromfenolové modři 2 g/l v acetonu; NaOH 0,1 mol/l do modré barvy, HCl 0,1 mol/l do žlutozelené (5.2)
Kyselina chlorovodíková, odměrný roztok c(HCl) = 0,01 mol/l—Standardizovaná nejdříve 7 dní před použitím (5.3)
Voda stupně 3—Podle ISO 3696 (5.1)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Časté dotazy

Která norma tuto zkoušku popisuje?

Zkouška se provádí podle normy PN-EN ISO 10539:2002 — „Animal and vegetable fats and oils — Determination of alkalinity“.

Jak tato metoda funguje?

Mýdla a jiné zásadité složky tuku se stanovují společně acidobazickou titrací. Navážka se rozpustí v teplém acetonu s malým množstvím vody a bromfenolovou modří, předem neutralizovaném do žlutozelené barvy; za přítomnosti mýdla se horní vrstva zbarví modře.

Jaký je rozsah měření a přesnost?

STAV (stav k 03.10.2026): PN-EN ISO 10539:2002 (polská verze), zavádí EN ISO 10539:2002 a ISO 10539:2002 [IDT]; bez poznámky o zrušení (vyhledávač PKN); Omezení předmětu (1): ne pro živočišné tuky škvařené nasucho ani pro kyselost > 60 % (ISO 660); Titrační činidlo (5.3): HCl 0,01 mol/l, standardizovaná nejdříve 7 dní před použitím; Rozpouštědlo (5.2): vodný aceton: 970 ml acetonu + 20 ml vody + 10 ml bromfenolové modři 2 g/l, neutralizovaný do žlutozelené barvy.

Jak dlouho zkouška trvá?

Postup zahrnuje 5 kroků. Norma neuvádí dobu trvání u každé etapy — rozhoduje vlastní postup laboratoře.

Jaké vybavení je potřeba?

Kuželové baňky se širokým hrdlem, Nádoby z borosilikátového skla, Topná deska s magnetickým míchadlem, Byreta.

Kde se tato zkouška používá?

Rostlinné a živočišné oleje a tuky — sodná mýdla v nedostatečně rafinovaných olejích a tucích (1, poznámka); Živočišné tuky s přirozenými zásaditými složkami, např. vápenatými mýdly z kostí (1, poznámka) — kromě tuků škvařených nasucho; Rostlinné a živočišné oleje a tuky a rostlinné oleje — alkalita (obsah mýdel) — 2 záznamy rozsahů akreditace 2 laboratoří v PCA.

Jaká bezpečnostní opatření platí?

Aceton je hořlavý — norma uvádí jako zvlášť užitečnou nevýbušnou topnou desku s míchadlem (poznámka k 9.3); pevná navážka se taví pod bodem varu acetonu (9.2).

Která laboratoř může tuto zkoušku provést?

Zkoušku provádějí laboratoře akreditované podle ISO/IEC 17025. Na LabCoda je najdete podle označení normy PN-EN ISO 10539.

🔍 Najít laboratoř, která tuto zkoušku provádí